Na zpracovatelský průmysl ale dopadá zhoršení dodavatelských vztahů související s pandemií, což vede ke značnému růstu nákladů. Rostoucí využití výrobních kapacit zároveň vedlo k růstu zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu, jež se v únorů zvýšila nejvíce od března 2018.

Indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, v únoru klesl z hladiny 57,0 na 56,5, což znamená nejnižší úroveň od loňského listopadu. Finanční trh očekával nárůst na úroveň 58,4: tato očekávání vycházela z předpokladů, že zrychlení růstu průmyslové aktivity v Německu a v eurozóně jako celku se promítne i na tuzemském průmyslu.

Únorový průzkum ovšem v případě tuzemského zpracovatelského průmyslu hlásí zpomalení růstu výroby i nových objednávek, byť oba příslušné indikátory zůstaly z historického pohledu silné. Rostoucí využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu zároveň vede k růsti zaměstnanosti a v únoru byl vykázán nejsilnější nárůst od března 2018.

Úroveň padesáti bodu v rámci průzkumu PMI odděluje pokles a růst aktivity v příslušném sektoru ekonomiky a stávající hodnota celkového indikátoru PMI pro zpracovatelský průmysl znamená, že aktivita i nadále velmi silně roste.

Na podmínky ve zpracovatelském průmyslu ale nepříznivě dopadají prodlevy v dodávkách materiálů a komponent v souvislosti s výpadky, jež přináší stávající vlna pandemie koronaviru. Zároveň se zvyšují ceny související s dopravou a tuzemským výrobcům tak v únoru výrazně rostly výrobní náklady, tempo růstu bylo nejvyšší za téměř deset let. Nepříznivé dopady pandemie na dopravu a na narušování dodávek bylo ze strany tuzemských průmyslových výrobců zmiňováno již v uplynulých měsících a tyto faktory mohou mít na aktivitu v tuzemském průmyslu nepříznivý vliv i v dalších týdnech.

Neuzavření výrobních podniků přispělo k oživení průmyslu

Optimismus mezi tuzemskými průmyslovými výrobci se v únoru sice mírně snížil, přesto ale výrobci zůstávají ve výhledu do dalších měsíců silně pozitivní zejména díky rostoucí poptávce. Vlna oživení v evropském průmyslu nadále pokračuje, čemuž pomáhá skutečnost, že stávající vlna pandemie nevedla k uzavírkám ve výrobních podnicích anebo k omezením v zahraničním obchodu.

Za celý rok 2020 klesla česká průmyslová výroba o 8 %, pro letošní rok bych čekal růst 5 % až 6 %. Zásadním faktorem bude, zda se podaří udržet fungování průmyslových podniků i do dalších týdnů, tedy zda se nová omezení související s pandemií nezačnou vztahovat přímo také na provoz, respektive na uzavírky, průmyslových podniků.

Podíl průmyslové výroby a exportů je v případě české ekonomiky zásadní a případné uzavírky v průmyslové výrobě by nutně vedly k úvahám o negativní revizi výhledu výkonu české ekonomiky, tedy ukazatele HDP, pro celý letošní rok.

Zdroj: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno