Poprvé od loňského srpna průzkum hlásí také růst aktivity v sektoru služeb. Jestliže pro první čtvrtletí jako celek průzkum PMI signalizuje mírný mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny, tak dubnový průzkum naznačuje, že by se ekonomika eurozóny mohla ve druhém čtvrtletí vrátit k mezičtvrtletnímu růstu.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v dubnu dle předběžných výsledků vzrostl z úrovně 53,2 na 53,7, což je nejvyšší úroveň od loňského července.

Pro finanční trh jde o příznivé překvapení, neboť trh očekával pokles souhrnného PMI indikátoru na úroveň 52,9. Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a v dubnu souhrnný PMI indikátor překonal tuto klíčovou úroveň druhý měsíc v řadě.

Průzkum PMI tak naznačuje, že zatímco v prvním čtvrtletí HDP eurozóny v mezičtvrtletním vyjádření mírně klesl a ekonomika tak znovu upadla do recese, tak ve druhém čtvrtletí by se hospodářský výkon eurozóny mohl vrátit k mezikvartálnímu růstu.

Daří se především zpracovatelskému průmyslu, kde růst aktivity měření optikou PMI zaznamenal nový rekord za historii tohoto průzkumu, tedy od června roku 1997. K růstu se poprvé od loňského srpna ale vrátila také aktivita v sektoru služeb, na řadu odvětví ve službách ale i nadále dopadají omezení související s pandemií.

Detailní pohled ukazuje, že oživení ekonomické aktivity je spojeno také s růstem cenových tlaků. Cenové tlaky jak na straně nákladů, tak na straně prodejních cen, jsou patrné především ve zpracovatelském průmyslu, kde se silný růst poptávky střetává se zpožďováním dodávek a dalšími komplikacemi, jež souvisí s pandemií.

Úroveň optimismu je nejvyšší od poloviny roku 2012

ECB ale dala jasně najevo, že letošní výkyvy v inflaci bude ignorovat, neboť její prognóza očekává, že se inflace v dalších dvou letech zklidní a bude se držet pod inflačním cílem, jenž je stanoven v oblasti mírně pod dvěma procenty. ECB se tak bude i nadále snažit udržovat v ekonomice eurozóny velmi uvolněné měnové podmínky s cílem podpořit hospodářský růst.

Dobrou zprávou je, že se v únoru zlepšila očekávání pro příštích dvanáct měsíců jak v průmyslu, tak ve službách a celková úroveň optimismu je dle průzkumu PMI nejvyšší za měření indikátoru očekávání, tedy od poloviny roku 2012.

Průzkumu PMI hlásí, že do letošního druhého čtvrtletí vstoupila ekonomika eurozóny se slušným růstem, zejména díky zpracovatelskému průmyslu. Oživuje se také aktivita ve službách, růst je ale velmi mírný a podmínkou pro výraznější restart v tomto sektoru bude zvládnutí pandemie koronaviru a s tím spojená možnost uvolnit související omezení, jež dopadají především právě na sektor služeb.

Pro středoevropský region je dobrou zprávou zlepšování podmínek ve zpracovatelském průmyslu napříč eurozónou a především v Německu, neboť regionální výroba a exporty jsou se situací průmyslu eurozóny úzce provázány.

Pro výhled na letošní rok platí i nadále konstatování, že klíčové bude, nakolik úspěšně bude postupovat vakcinace. Jestliže za rok 2020 vykázal HDP eurozóny celoroční pokles 6,8 %, tak letos by se mohl celoroční růst vyšplhat ke 4 %, zásadním faktorem bude možnost trvale uvolnit omezení související s pandemií, jež dopadají na služby a maloobchod.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno