Koronakrize způsobila velký zvrat v životech lidí, ale také urychlila trendy, které ve společnosti bublaly delší dobu. Námatkou například touha po ekologii a vzepětí s přírodou, zaměstnání formou home office bez zbytečného dojíždění do práce, více času věnovaného rodině. Objevují se již konkrétní dopady. Jsme svědky enormního růstu cen chalup a před našima očima probíhá výprodej domů se zahradou na předměstí. Průzkumy navíc naznačují, že se nejedná o krátkodobý výkyv v důsledku „ponorky“ strávené v 2+1.

Pozn.: Údaje po první vlně pandemie

Lidé v posledních měsících objevili kouzlo venkova. Poptávka po chalupách vzrostla až o 70 %, na místo v zahrádkářské kolonii se stojí fronty, na dračku jdou i některé domy na předměstí, které dříve nešlo prodat. Týká se to i sportovního vybavení jako jsou například jízdní kola. Není výjimečné, pokud dnes prodáte tři roky staré kolo za vyšší cenu (o několik tisíc), než za kterou jste jej kdysi koupili.

Nový fenomén se však netýká jen rekreačních záležitostí, lidé jsou ochotni město opustit trvale. Potvrzují to trendy napříč Evropou. Nadace Thompson Reuters Foundation zveřejnila již loni v listopadu průzkum mezi obyvateli velkých evropských měst jako Londýn, Paříž, Milán, Madrid nebo Berlín. V dotazníku více než 40 % respondentů uvedlo, že zvažuje odchod z těchto metropolí. Podle únorového průzkumu Urban Jungle o tom samém uvažuje dokonce více, než polovina mladých Londýňanů ve věku 18-34 let. Dotázaným nejčastěji vadí přeplněnost a znečištěné životní prostředí. Až 85 % respondentů uvedlo, že si díky pandemii uvědomili, jak je důležité mít park či přírodu ve vzdálenosti, kterou lze ujít či ujet na kole.

V poslední době se navíc prosazuje práce z domova. Tzv. home office narostl zejména během covidu, kdy se naplno ukázalo, kolik zaměstnání není nutné vykonávat prezenčně, ale na dálku. Přitom právě „kancelář v obýváku“ je jeden z nejdůležitějších argumentů, proč bydlet na vesnici, resp. velká část lidí stěhujících se z regionů do velkých měst uvádí jako jednu z nejsilnějších motivací pracovní příležitosti. Tento důvod je nyní u nemalé části zaměstnání vynulován.

Mezi výhody venkova pak stačí připočíst vyšší bezpečnost, vřelejší vztahy mezi sousedy, lepší podmínky k výchově dětí a zejména dostupnější bydlení. Za cenu nového bytu v Praze (cca 7 mil. Kč) lze na vesnici pořídit hned dva domy se zahradou (nebo minimálně jeden, pokud je oblast blíže velkoměstu). Kdo by se tedy, selským rozumem řečeno, chtěl tísnit v 2+1 v paneláku poblíž frekventované silnice?

Situace samozřejmě není tak černobílá, městské bydlení bude stále nabízet mnohé výhody. Ostatně respondenti v průzkumech přiznávají, že kromě přírody chtějí mít k dispozici také potřebné služby. Tj. chtějí bydlet v rozumné dojezdové vzdálenosti velkých měst. V ČR se to kromě známých míst může týkat např. Ústeckého či Plzeňského kraje. Praha odsud není příliš daleko a v blízkosti budou dobré dopravní spoje, v plánu je i rychlovlak. Prim může hrát také okolí Jihlavy nebo Znojma těžící z relativní blízkosti Brna, ale i Blansko nebo okolí Prostějova ležící mezi Brnem a Olomoucí.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno