Podle dostupných zpráv to vypadá, že nejhorší fáze pandemie je za námi. Klesají počty nakažených, nemocnice se vracejí k obvyklému provozu a do „normálu“ se postupně vrací i běžný život. Teplejší počasí omezilo šíření viru, navíc je v mnoha státech již proočkovaná velká část rizikových skupin. Koronakrize však naplno vyjevila některé „kostlivce ve skříni“, namátkou skokový vzrůst zadlužení, obrovské fiskální či monetární stimuly a také nárůst státních intervencí spojený s čím dál silnějším voláním po socialismu. Při investování je nutné se všemi těmito fenomény počítat.

Očkování se v mnohých státech rozjelo na plné obrátky. V celé EU dostala již třetina populace alespoň první dávku a v USA nebo ve Velké Británii více než polovina. Proočkovaná je velká část rizikových skupin a vakcíny by měly mít vysokou účinnost i proti novým nebezpečným mutacím. V následujících měsících tedy pocítíme velké zlepšení, snad dokonce postupný návrat do běžného stavu.

Dokládá to také predikce ČNB. Společně s výraznějším rozvolněním se jednotlivé ekonomiky vrátí k trvalému růstu, který bude v počátcích těžit s obnovením silné spotřeby domácností. Eurozóna může letos růst tempem přes 4 %, Británie přes 5 % , USA přes 6 % a Čína dokonce přes 8 %. Tyto čísla však nevznikly náhodou. Zejména ve Spojených státech jsou podpořeny obrovskými fiskálními stimuly, jež mají za letošek dosáhnout až 1,6 % HDP. Značnou podporu ekonomice poskytla i japonská vláda, ale také Čína nebo eurozóna, která plánuje mohutné investice do „zelených“ odvětví.

Tyto mohutné stimuly se neobešly bez skokového nárůstu zadlužení. Světový dluh v poměru k hrubému domácímu produktu loni stoupl o 35 procentních bodů, celkově na nepředstavitelných 281 bilionů dolarů. Závazky eurozóny se blíží 100 % HDP (nemluvě o některých jižních státech), USA převýšila 120 % a např. Japonsko se nachází na úrovni okolo 223 %.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Centrální banky v řadě zemí snížily úrokové sazby skoro k nule (v eurozóně jsou dokonce již léta záporné), vytiskly nové peníze v extrémních objemech a za ně nakoupily dluhopisy nebo jiné cenné papíry. Zatímco ještě na začátku loňského roku činil objem aktiv nejvýznamnějších centrálních bank 36 % HDP, aktuálně je to více, než 55 %. Japonská centrální banka dokonce skupuje akcie místních společností na burze a za vytištěné peníze jich už čtvrtinu „znárodnila“. Jiné státy zase vymýšlejí tzv. nekonečné dluhopisy. V samotném názvu se nepočítá s jejich splacením, ale s umořením jistiny v důsledku inflace.

Mnozí těmto iniciativám tleskají. Tvrdí, že dluh je jen imaginární číslo, že peníze jsou od toho aby se vytiskly nebo dokonce otevřeně volají po socialismu. V následujícím článku budou popsány důsledky této atmosféry umocněné zchudnutím populace během pandemie.

 

 

 

 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno