Zpomalení cenového růstu bylo patrné u potravin, alkoholických nápojů a tabákových výrobků, což jsou ceny, na jejichž vývoj nemá měnová politika přímý vliv. V případě cen alkoholu a tabáku zároveň stojí za zmínku, že v uplynulých měsících prošly poměrně výraznými výkyvy. Cenový růst se zrychlil v oddíle bydlení v důsledků zrychlení meziročního růstu cen vodného a stočného.

U položek spadajících do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky, byl meziroční cenový vývoj smíšený. Údaj o květnové jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška, jádrová inflace zřejmě vykáže buď stabilitu anebo mírný růst z dubnového tříměsíčního maxima, jež činilo 3,4 %. V květnu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním druhém čtvrtletí zpomalí na 3 % poté, co v prvním čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 %.

Celková inflace v květnu zaostala za předpoklady trhu, vrátila se ale na úroveň, kterou ve své čtvrtletní prognóze očekávala ČNB. Celková inflace by se mohla v dalších měsících stabilizovat v oblasti mírně pod třemi procenty, v závěru letošního roku ale zřejmě opět vzroste, byť nejspíš pouze přechodně. Směrem k výraznějšímu než aktuálně očekávanému růstu inflace ale mohou přispět ceny potravin a také výraznější cenový růst spojený s otevíráním odvětví služeb, jež byla v předchozích měsících uzavřena v souvislosti s bojem proti pandemii.

Růst spotřebitelských cen po celý letošní rok zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB a do oblasti inflačního cíle by se cenový růst mohl vrátit na jaře 2022. Jádrová inflace zůstává nad prognózou centrální banky, což bankovní radu utvrdí v názoru, že je třeba vyslyšet vyznění prognózy a začít se zvyšováním úrokových sazeb. ČNB zvýší svou repo sazbu ze stávající úrovně nejpozději v srpnu, osobně ale vnímám vysokou pravděpodobnost, že bankovní rada ke zvýšení úroků přistoupí již na svém nejbližším zasedání 23. června.

Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně 2,8 % až 2,9 % poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 %. V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout do oblasti mírně nad 2 %, tedy do oblasti inflačního cíle ČNB. Vývoj inflace vede k debatám o zpřísnění měnové politiky nejen v případě ČNB: zvýšení úrokových sazeb se s veškerou pravděpodobností dočkáme na zasedání maďarské centrální banky 22. června. Výhled vývoje úrokových sazeb ČNB je zároveň příznivou zprávou pro korunu, která v dalších čtvrtletích může rozšířit své zisky vůči euru.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments