Již několik měsíců probíhá postupné rozvolňování, ale stavaři musí řešit nové problémy. Mají sice dost zakázek, avšak nedostává se jim materiálu. Zvlášť citelné je to v případě dlažeb, sanitárního vybavení či betonových obkladů. Další výrobky, jako je např. stavební ocel, polystyren, vaty pro izolaci nebo dřevo zdražily o desítky procent a některé zaznamenaly nejvyšší skokový nárůst za dvacet let. Ceny vystřelily strmě vzhůru kvůli výpadkům v dodávkách, pomalému otevírání ekonomik nebo z důvodu nedostatku pracovníků.

Mnozí ekonomové předpokládali, že během lockdownu se sníží tlaky na růst cen, avšak stal se pravý opak. Zejména u stavebního materiálu. Výrobky ze železa zdražily o desítky procent, hodnota stavební oceli je nyní dokonce nejvyšší od r. 2008. Polystyren či vaty pro izolaci zdražily až o 100 %. Taktéž dřevo se prodává za dvojnásobek a na jeho dodávky se prý čeká několik týdnů. Nedostatkovým zbožím se staly i plasty či obaly a jejich ceny atakují několikaroční maximum.

Na vině je především výpadek dodávek během koronaviru. Mnohde se neuzavřely jen služby, ale také průmysl nebo pracovní trh. Produkce materiálů se výrazně snížila a převis mezi nabídkou a poptávkou tlačí ceny vzhůru. Přičemž mnohé země stále nefungují v běžném stavu.

Dalším problémem je distribuce. Kromě pohybu osob se omezil i pohyb zboží a např. obnova námořní dopravy potrvá ještě řadu měsíců. Řada lodí je zakonzervována, zbytek doplňuje svojí posádku a některé přístavy dosud fungují jen v částečné kapacitě (na jihu Číny byl dokonce na krátko uzavřen klíčový nákladní přístav kvůli novým ohniskům koronaviru). Všechny tyto faktory se promítají v nákladech na dopravu – a v konečné kalkulaci.

S potížemi ve stavebnictví souvisí i nedostatek zahraničních pracovníků, kteří odešli po propuknutí pandemie a dosud se nevrátili. Ve světě je málo dělníků v dolech či v továrnách (s dopadem na produkci materiálů), v ČR je nouze o agenturní zaměstnance na stavbách. Navrátivší se pracovníci si u nás mj. říkají o větší mzdu, čímž opět zvyšují jednotkové náklady stavby.

K dalšímu růstu cen nepochybně přispěje i budoucí poptávka vlád v USA či v EU, které se chtějí z krize „proinvestovat“. Plánovaná podpora ekonomiky má být vskutku masivní, třeba evropský program Green Deal počítá jen v  ČR s investicemi v řádu bilionů korun. Trh přitom nečeká na tento výrobní „šok“, ale zvyšuje ceny již nyní.

Ceny stavebních materiálů budou proto dále stoupat a budou navyšovat konečné ceny nemovitostí – jen stavba rodinných domů má být letos až o 20 % dražší. Přitom již teď patří bydlení v ČR k těm nejméně dostupným v Evropě. V poměru k příjmů u nás stojí průměrný byt (70m2) celých 11,4 průměrných ročních platů (trojnásobek oproti např. Belgii). Pokud se tento problém nebude nikterak řešit, pro celou jednu generaci se vlastní bydlení stane nedosažitelným snem.