Růst aktivity v sektoru služeb je nyní nejsilnější od června 2006. Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu naopak zpomalil ze svého historického maxima s tím, jak na aktivitu v sektoru dopadají problémy v dodávkách potřebných surovin a dílů. Oživení aktivity v průmyslu a ve službách je doprovázeno výraznými cenovými tlaky: eurozóna tak prožívá nejen oživení hospodářského růstu, ale také kumulující se riziko vyšší inflace.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v červenci dle předběžných výsledků vzrostl z úrovně 59,5 na 60,6, což je nejvyšší hodnota od července roku 2000. Pro finanční trh jde o lepší než očekávaný výsledek, neboť trh očekával růst souhrnného PMI indikátoru na úroveň 60,0.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a souhrnný PMI indikátor za červenec naznačuje, že v eurozóně probíhá výrazné oživení hospodářského růstu, jež bylo patrné již v průzkumech pro letošní druhé čtvrtletí. Z pohledu růstu aktivity stále dominuje zpracovatelský průmysl, v červenci se ale růstová dynamika zmírnila ze své rekordní červnové úrovně a růst ve zpracovatelském průmyslu klesl na čtyřměsíční minimum.

PMI ve zpracovatelském průmyslu v červenci klesl z rekordní úrovně 63,4 na 62,6, když trh očekával pokles na úroveň 62,5. Nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu sice i nadále velmi silně rostou, na aktivitu v tomto sektoru ale dopadají problémy a zpožďování v dodávkách surovin a potřebných komponent.

Tahounem červencového růstu souhrnného PMI indikátoru byl sektor služeb

U něj PMI průzkum hlásí zrychlení růstu na nejsilnější úroveň od června 2006. V případě sektoru služeb vzrostl PMI indikátor z úrovně 58,3 na 60,4, zatímco trh očekával nárůst na úroveň 59,3.

Průzkum PMI naznačuje, že ekonomika eurozóny vstoupila do letošního druhého pololetí ve znamení zrychlujícího růstu ekonomické aktivity. Ekonomika eurozóny se ve druhém čtvrtletí soudě dle všech dostupných údajů vymanila z recese, HDP eurozóny by tedy měl za druhé čtvrtletí vykázat velmi slušné mezičtvrtletní oživení – předběžný údaj o HDP bude zveřejněn příští pátek.

Průzkum PMI za červenec naznačuje, že tempo mezičtvrtletního růstu HDP se může ve třetím čtvrtletí dále zrychlit, určitou nejistotu ale mohou představovat jak dodavatelském problémy v průmyslu, tak nové varianty koronaviru a jejich případný dopad na sektor služeb. Oživení aktivity ve zpracovatelském průmyslu a ve službách je doprovázeno najímáním nových pracovníků a růstem cenových tlaků. Z čerstvých výroků ECB je ale patrné, že zvýšení úrokových sazeb v eurozóně zatím zůstává v nedohlednu.

Průzkumu PMI podporuje očekávání, že po předpokládaném obnovení mezičtvrtletního růstu HDP eurozóny v letošním druhém čtvrtletí bude i třetí kvartál ve znamení hospodářského oživení. Pro středoevropský region je dobrou zprávou pokračující zlepšování podmínek ve zpracovatelském průmyslu napříč eurozónou a především v Německu, neboť regionální výroba a exporty jsou se situací průmyslu eurozóny úzce provázány. Zároveň je ale platí konstatování, že jak komplikace v dodávkách, tak tendence k růstu nákladů i cen průmyslové produkce se budou v dalších měsících projevovat též ve středoevropském regionu.

Autor: Radomí Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE