Česká ekonomika má našlápnuto k solidnímu růstu i v dalších čtvrtletích, mezikvartální tempo růstu HDP by se mělo ve zbytku letošního roku v porovnání s druhým čtvrtletím zrychlit. Výsledek HDP za druhé čtvrtletí je nicméně varováním, že výpadky či zpožďování v dodávkách potřebných komponent v průmyslu jsou faktorem, jenž může na post-pandemické oživení ekonomiky přinejmenším na přechodnou dobu výrazně dopadnout.

Předběžný údaj hlásí, že česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vykázala mezičtvrtletní růst HDP o 0,6 %, což je slabší výsledek, než čekal trh. Očekávání na finančním trhu se pohybovala na úrovni mezičtvrtletního růstu HDP okolo 2,0 %. V meziročním vyjádření vykázal růst HDP rekordní růst na úrovni 7,8 %, trh ovšem počítal s růstem 9,2 %. Velmi silný meziroční růst HDP souvisí se statistickými efekty nízké srovnávací základny, tedy s velmi slabým výkonem HDP ve druhém čtvrtletí roku 2020, kdy česká ekonomika zápasila s uzavírkami v souvislosti s první vlnou pandemie.

Na druhou stranu je výsledek HDP za letošní druhé čtvrtletí lepší než odhad ČNB, jenž počítal s růstem 0,3 % mezičtvrtletně a 6,0 % meziročně – v případě ČNB ovšem příznivě překonaly prognózu i výsledky HDP za letošní první čtvrtletí. Mezičtvrtletní růst české ekonomiky nicméně zaostal za růstem některých ekonomik eurozóny, kde jsou údaje o HDP za letošní druhé čtvrtletí již k dispozici.

Sousední Rakousko vykázalo velmi silný mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 4,3 %, Belgie pak 1,4 %. Silněji rostly i větší ekonomiky jako Francie, kde HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,9 % a Španělsko s růstem 2,8 %. Dle vyjádření ČSÚ táhla českou ekonomiku ve druhém čtvrtletí v mezikvartálním vyjádření nahoru spotřeba domácností, na níž se příznivě projevuje uvolnění omezení v maloobchodu a ve službách, brzdou byly naopak výpadky dodávek potřebných dílů v průmyslu, což zpožďuje výrobu.

V meziročním vyjádření byly tahounem růstu HDP investiční výdaje a zahraniční poptávka, k oživení se vydala také spotřeba domácností. Na straně tvorby HDP byl v mezičtvrtletním vyjádření patrný nárůst výkonu v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, kde se příznivě projevilo rozvolnění uzavírek. V meziročním vyjádření byl tahounem růstu hrubé přidané hodnoty průmysl, navzdory zmíněným problémům v dodávkách potřebných komponent. Pohled na detailní statistiky HDP za letošní druhé čtvrtletí bude nepochybně velmi zajímavý, nicméně na tyto detaily si musíme počkat až do 31. srpna, kdy je ČSÚ bude publikovat.

V dalším čtvrtletí již nebude působit efekt nízké srovnávací základny

Pro třetí čtvrtletí lze čekat zrychlení mezičtvrtletního růstu HDP, meziroční dynamika naopak zpomalí, neboť se již nezopakují příznivé statistické efekty nízké meziroční srovnávací základny, jež působily v letošním druhém čtvrtletí. Za celý rok 2021 by měl růst HDP překonat 3 % a v roce 2022 by měl růst české ekonomiky dále zrychlit, v celoročním vyjádření až k úrovní 5 %.

Spotřeba domácností a investiční výdaje firem mají nakročeno k růstu, silná je i poptávka na exportních trzích, otázkou ovšem je, jak rychle se zlepší situace v oblasti dodávek potřebných surovin a dílů v průmyslu. Údaje o HDP za letošní druhé čtvrtletí sice zaostaly za očekáváním trhu, růst byl ale silnější, než čekala ČNB.

Centrální banka ve své květnové prognóze odhadovala růst HDP České republiky za celý letošní rok na úrovni 1,2 % a skutečný růst bude nepochybně znatelně robustnější. Předběžný údaj o HDP za letošní druhé čtvrtletí tak nestojí v cestě dalšímu zvýšení úrokových sazeb ČNB: na blížícím se zasedání 5. srpna lze čekat zvýšení repo sazby o čtvrt procentního bodu na úroveň 0,75 % a další zvýšení úroků bude velmi pravděpodobně následovat také na zasedání bankovní rady v září a v listopadu.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments