Po celém světě rostou dluhy. Rostou státům, korporacím i domácnostem. Závazky začínají být běžným standardem pro všechny. Celý systém se začíná podobat nechvalně známé „pyramidě“, avšak její opuštění by vedlo k hromadnému bankrotu s těžkými následky. Proto se dělají opatření v podobě záporných úrokových sazeb, tištění peněz a nákupu různých (často toxických) aktiv ze strany centrálních bank. Drobný investor by ale měl vědět, že je nejspodnější článek „letadlové hry“.

Všude okolo se mluví o nebezpečném tempu nárůstu veřejného dluhu v ČR. Varujícím faktem ale je, že Česko patří se svými 41 % k HDP k jedné z nejméně zadluženým zemím. Závazky eurozóny se v průměru blíží 100 % HDP (s „premianty“ jako je Itálie se 160% nebo Řecko s 200 %) a obrovským tempem se zadlužují státy po celém světě. Zatímco před pandemií dosahovaly jejich souhrnné závazky 88,3 % HDP, o rok později to bylo již 105,4 %.

Nejde ale pouze o vlády, „Na sekyru“ jedou i domácnosti a firmy. Celkový světový jen loni stoupl o 35 % na rekordních 281 bilionů dolarů, což je v poměru k HDP 355 %. Ještě nedávno byla takováto čísla nepředstavitelná.

V dané situaci mnozí čím dál hlasitěji přiznávají, že se dluhy prostě nesplatí. Centrální banky za vytištěné peníze vykupují státní či korporátní dluhopisy (objem aktiv nejvýznamnějších centrálních bank stoupl v minulém roce z 36 na 55 % HDP), snižují úrokové sazby až do záporných hodnot a deklarují, že vytyčených cílů dosáhnou „za každou cenu“. Vlády – např. ta americká – zase posílají svým občanům šeky v hodnotě několika tisíc dolarů a mluví (dle doporučení odborníků) o masivních investicích za účelem překopání ekonomiky.

Co z toho tedy plyne pro obyčejného člověka? Ačkoliv již nikdo relevantní nepočítá se splácením dluhů, nikdo si zároveň netroufne vyhlásit bankrot. Nastřádané závazky se tak budou dále kupit a všemi možnými způsoby „rozpouštět“. V první řadě inflací, která všude po světě začíná zrychlovat. Zvýšení cen nemovitostí, neustálý růst akciových titulů, zhodnocení komodit apod. je jen doprovodným jevem k pokračujícímu tištění peněz.

Uvedené „stimuly“ budou dále pokračovat společně s nízkými úrokovými sazbami a ti, na které to nejvíce dopadne, budou běžní střadatelé v bankách. Ostatně několik finančních institucí již začíná svým klientům strhávat úspory pomocí „záporných úroků“.

Drobný investor by proto neměl čekat, až se značná část jeho úspor rozplyne. Rozumnější alternativa je z „pyramidy“ vystoupit a najít si aktiva, která uchovávají svojí hodnotu. Jedná se např. o drahé kovy, umění, pozemky nebo některé nemovitosti. Ale také akcie jsou překvapivě odolné vůči inflaci a řada firem z tradičních oborů ještě není nadhodnocená nepřirozenými úroky.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno