Ekonomická aktivita se ve druhém čtvrtletí oživila s tím, jak v průběhu jara došlo k uvolňování pandemických omezení v maloobchodu a službách. Mezičtvrtletní jednoprocentní růst HDP byl tažen především spotřebou domácností a pokračujícím oživením investičních výdajů (hrubá tvorba fixního kapitálu).

Na straně tvorby HDP byl mezičtvrtletní růst tažen především skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, kde se příznivě projevilo rozvolnění pandemických omezení. Růst zaznamenal také zpracovatelský průmysl, zde je ale výkon brzděn komplikacemi na straně dodávek surovin a potřebných komponent.

Růst HDP byl v letošním druhém čtvrtletí o 0,4 procentního bodu silnější, než co avizoval předběžný údaj prezentovaný na konci července. I tak ale růst české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí zaostal za původním očekáváním trhu i ČNB – ta ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna počítala pro druhé čtvrtletí s meziročním růstem HDP 9 %, finanční trh před zveřejněním předběžného údaje na konci července odhadoval meziroční růst na úrovni 9,2 %.

Na straně poptávky byla hlavním tahounem růstu HDP spotřeba domácností, a to jak v mezičtvrtletním tak i meziročním vyjádření. Spotřeba domácností by měla táhnout českou ekonomiku i nadále, chuti a možnostem spotřebitelů více utrácet napomáhá jejich finanční situace a také stále ne zcela uspokojená spotřeba po dlouhém období uzavírek souvisejících s pandemií.

S oživením ekonomiky a růstem poptávky ze strany odběratelů rostou také investiční výdaje firem a tato tendence by měla pokračovat i v dalších čtvrtletích. Nepříjemnou skutečností jsou ale přetrvávající komplikace na straně dodávek potřebných surovin a dílů, jež dopadají na zpracovatelský průmysl, což vede jednak ke zpožďování výroby s negativním dopadem na vývozy, zároveň zmíněné komplikace vedou k růstu cenových tlaků, jež se přelévají i do dalších sektorů v ekonomice. Problémy související s pandemií a delta variantou, jež jsou mimo jiné patrné v Asii, povedou ke zpožďování dodávek potřebných komponent pro evropský průmysl zřejmě i v dalších týdnech a možná i měsících.

Pozitivní revize údajů o výkonu české ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí je nicméně dobrou zprávou pro výhled HDP České republiky za celý letošní rok. V roce 2020 klesl HDP České republiky pod tíhou pandemie o 5,8 % Letos by celoročním růst HDP mohl činit zhruba 3,3 % a v roce 2022 by se růst HDP mohl vyšplhat až k 5 %.

V letošním druhém čtvrtletí na meziroční výkon HDP působily příznivé statistické vlivy spojené s loňskými uzavírkami, což vedlo k rekordnímu meziročnímu růstu HDP na úrovni 8,2 %. Ve druhém pololetí tyto statistické efekty odpadnou a tempo meziročního růstu HDP se zpomalí, bude ale i nadále velmi solidní v průměru v oblasti mírně pod 4 %.

 Růst HDP za letošní druhé čtvrtletí sice zaostal za prognózou ČNB, jež počítala s meziročním růstem na úrovni 9 %, na směřování měnové politiky by ale údaj o HDP neměl mít zásadní dopad. V ekonomice jsou patrné inflační tlaky a zrychlování cenového růstu se týká i ostatních evropských ekonomik.

Předpokládám, že ČNB bude ve zbytku letošního roku zvyšovat úrokové sazby na každém zasedání bankovní rady vždy o čtvrt procentního bodu. Do konce letošního roku jsou plánována tři měnově-politická zasedání, a to v září, listopadu a prosinci, a repo sazba ČNB by se tak ze své aktuální úrovně 0,75 % měla do konce letošního roku vyšplhat na úroveň 1,50 % s výhledem na další zvyšování v roce 2022. Výhled výkonu české ekonomiky a perspektiva růstu úrokových sazeb ČNB by měly české koruně pomoci k jejímu dalšímu posílení vůči euru.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments

1 komentář

Comments are closed.