Letošní kampaň je považovaná za nevýraznou, ale ve skutečnosti zajímavě reflektuje rozdělenou společnost. Objevují se souboje na poli kulturní války, vyvstávají generační střety a projevuje se i sociální pnutí na pozadí inflace. To vše zaobalené v bonbonu politického marketingu, kde tradičně vede ANO.

Babišovu hnutí poklesly během covidu preference, avšak poslední měsíce dovedně zapojuje své marketéry. Začalo to netradičním zahájením kampaně, kdy se na premiérově twitteru objevilo „Zítra řeknu pravdu“. Mnohá média se přitom stala nositeli jeho agendy. Novináři spekulovali, co průlomového po 8 letech v politice řekne, přičemž následujícího dne Babiš vydal knihu s předvolebním programem a s konspirativně znějícím názvem „Sdílejte, než to zakážou“. Se zajištěnou publicitou.

V pár týdnů později premiér slíbil úlitby (pro každého něco) v podobě důchodu ve výši 20 000 Kč, čtyřsettisícového rodičovského příspěvku nebo osvobození od DPH pro podnikatele s obratem do 2 mil. Kč a připodobnil se do role ochránce, zejména pro starší generaci.

Jako svého soupeře si ANO vybralo koalici PirSTAN, kteří se stali terčem ostré negativní kampaně jakožto údajní levicoví extrémisté či ekoteroristé. Některá tvrzení premiéra, např. že „Piráti vám do bytů nastěhují migranty“ jsou dezinformace, nicméně řada jejich členů diplomaticky řečeno „perlí“ a stává se snadným terčem.

Mnozí si vzpomenou, jak chtěl pirátský primátor Hřib zdanit neobývané byty, které by hledal pomocí kontroly odběru energií. Jeho poslanecký kolega Profant zase uvedl, že Sněmovna – většinově odmítající stejnopohlavní manželství – je plná „bílých páprdů, kteří inklinují k fašismu“. Legendární se taktéž stala debata o uhlíkové stopě nanuku, přičemž Babiš se toho chytil a místo koblih začal pod sloganem „Lízejte, než to zakážou“ nabízet klasickou točenou zmrzlinu s dovětkem, že na rozdíl od konkurence nebude řešit uhlíkový dopad mléka a krav.

Koalice začíná ztrácet dech a nedokáže údery vracet. Částečně je to i kvůli sloučení dvou nepříliš sourodých bloků do jednoho uskupení, čímž ztrácí pomyslný kurz. Tyto negativní trendy se snaží změnit zdůrazňováním Pirátů (pro mladé) a Starostů (pro středové voliče) jakožto nezávislých entit, avšak je otázka, jak bude strategie úspěšná.

Druhá trojkoalice SPOLU (ODS, Top 09, KDU-ČSL) je v daném kontextu tak trochu v pozici „třetího, který se směje. I přes mnohá negativní očekávání to vypadá, že se voliči tří stran vcelku ztotožnili se společnou značkou. SPOLU byla vyčítána počáteční nevýraznost, nicméně právě „nekontroverznost“ může být v porovnání s oběma výše uvedenými uskupeními tím, co přesvědčí voliče, aby jim dali hlas. Nedávno zahájili kampaň v „americkém“ stylu za účasti skandujícího davu podporovatelů, a pokud se jim povede přesvědčit potenciální voliče o jejich vládních prioritách (tj. zbavit se nálepky Antibabiš), mají šanci na solidní výsledek.

Druhá část článku se zaměří na kampaň menších stran, např. na opětovný přerod ČSSD ve „stranu proletariátu“, lidový jarmark SPD nebo na nízkonákladovou stand-up show Lubomíra Volného, řečeného Medvídek.