Dnešní rozhodnutí o snížení úrokových sazeb o 100 bazických bodů přišlo dříve než se očekávalo. Spolu s většinou investorů jsme předpokládali, že k takovému kroku dojde v závěru roku. To by se směrem dolů měla vydat i inflace, která se v srpnu vyšplhala na 19,2 %. Turecká centrální banka se však rozhodla nečekat a vsadila zbytky své reputace na „dočasný“ charakter současného nárůstu cen s poukazem na jádrovou inflaci, která činí „jen“ 16,8 %.

Částečně má centrální banka pravdu. Hlavním proinflačním faktorem jsou v Turecku ceny potravin, na nichž se negativně podepsalo sucho. Další příspěvek přidaly globální nabídkové faktory jako nedostatek komponent a narušení dodávek a stejně jako jinde dochází i v Turecku k úpravě cen v odvětvích služeb postižených pandemií. Na druhou stranu nikde není psáno, že příští úroda bude lepší než letošní a  dojde k zastavení cen potravin. Dále je nutné brát v potaz dlouhodobě neukotvená a vysoká inflační očekávání a hlubokou nedůvěru Turků v samotnou liru. Dnešní rozhodnutí se tak může brzy ukázat jako kontraproduktivní. Oslabení liry může zabránit očekávanému poklesu inflace a centrální banka může být donucena k hledání alternativních cest k zastavení depreciačních tlaků na liru.

Historická zkušenost mnohokrát ukázala omezenou účinnost administrativních opatření a bance patrně nezbyde nic jiného než udržovat vysoké dvouciferné úrokové sazby. Výsledkem může být kombinace vyšší inflace i úrokových sazeb než by byla v situaci, kdyby centrální banka spolu s prezidentem Erdoganem projevila více trpělivosti a počkala si s uvolňováním měnové politiky na skutečný pokles inflace.  Dnešní rozhodnutí ukázalo, že Turecko nehodlá nic měnit na svém modelu vysokoinflační ekonomiky, která bude slušného růstu dosahovat jen za cenu kontinuálního oslabování měny a opakujících se období finanční nestability. To spolu s vysokou inflací těžko zachrání upadající popularitu prezidenta Erdogana a jeho strany AKP ve volbách, které se budou konat za dva roky.

Autor: Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE