Rusko v poslední době posiluje vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou, Moskva sem přesunula téměř 100 tisíc vojáků s tanky, obrněnými transportéry a dělostřelectvem. Americké tajné služby tvrdí, že se jedná o předzvěst rozsáhlé ofenzivy s více než 175 tisíci vojáky. Kreml to popírá, avšak zároveň vyostřuje rétoriku vůči svému západnímu sousedu.

ukrajina

Nedávno médii prolétly satelitní snímky přibližného rozmístění ruské armády, které napovídají směr možného budoucího útoku. Vzhledem k tomu, že mají Ukrajinci k dispozici okolo 250 tisíc vojáků, by potenciální invaze v plném rozsahu vyžadovala přes 400 tisíc mužů s tím, že by Rusové museli počítat s velkými ztrátami. Samotný konflikt by se navíc mohl protáhnout, resp. ještě více destabilizovat region.

A jaká se očekává reakce Západu? Na stole není přímá vojenská konfrontace, ale výrazné utužení sankcí. Od zákazu cest a zmrazení majetku lidem z okolí prezidenta Putina přes zásadní ekonomické postihy včetně přerušení jakékoli bankovní spolupráce až po zablokování projektu plynovodu Nord Stream 2 ze strany EU.

Současná krize by bezpochyby eskalovala výrazně ostřeji, než před sedmi lety. Rusko by např. bylo vyloučeno ze systému mezinárodních bankovních plateb SWIFT, který používá 11 tisíc bank ve dvou stovkách zemích světa. Tento krok by výrazně poškodil ruský bankovní sektor a v závěsu i další odvětví. Ostatní sankce by dále poškodily státní firmy a zemi uvrhly do hluboké deprese.

Otřesům by se ale nevyhnul ani celý region středovýchodní Evropy včetně ČR. V realistickém scénáři je nutno počítat s nálepkou příliš rizikových trhů a souvisejícím úprkem zahraničních investorů. Pražská či Varšavská burza by se za dané konstelace ocitla v červených číslech. Dopady by však mohly být ještě širší. Již dlouho se mluví o tom, že jsou burzy, zejména v USA, nadhodnocené. Kdoví, jestli by tato krize nezafungovala jako nezamýšlený spouštěč propadu mnohých světových indexů, přičemž centrální banky by na jejich záchranu musely spustit nové kolo ještě masivnějšího kvantitativního uvolňování.

Na druhou stranu je zřejmé, jaká aktiva by v důsledku ukrajinského konfliktu posílila. Zablokování ropovodu Družba přes Ukrajinu stejně jako možné zamáznutí projektu Nord Stream 2 by se dále podepsalo na již tak strmém růstu energetických komodit. Zejména ropa je navíc brána jako strategická surovina a každý vojenský spor zahýbe s jejími cenami. Válka větších rozměrů u hranic EU dvojnásob.

V těchto dobách by nepřekvapivě stoupla cena zlata, případně jiných drahých kovů, znamenajících jistotu. V neposlední řadě pak lze očekávat růst akcií zbrojařských firem, obzvláště, pokud by nebylo dlouhou dobu jasné, zda se konfrontace ještě nevyostří a nevystoupí do ní další hráči.

Ať tak či tak, v době covidu a energetické krize je válka na Ukrajině poslední věc, kterou Evropa potřebuje.