Akcelerující inflace mnohé překvapila. Zatímco ještě na jaře se predikoval růst cen cca 3 %, nyní atakuje hodnoty okolo 7 %. Enormní skok zapříčinily uzávěrky mezinárodního obchodu (tj. následný růst cen surovin), problémy s čipy, zdražení bydlení a v neposlední řadě vpuštění obrovského množství peněz do oběhu – ať už formou kvantitativního uvolňování centrálních bank (zahraničí) nebo vládních kompenzací (u nás). O inflaci se často mluví, jako by byla pouze domácím problémem, avšak mnohé evropské státy, nemluvě o světě, se potýkají s ještě větším zdražováním.

V eurozóně dosáhla průměrná míra inflace 4,9 %, nicméně mezi různými zeměmi panují velké rozdíly. Nejnižší růst zaznamenala Malta, Portugalsko nebo Francie  (okolo 3 %), jiní si však vedou o poznání hůře. Německo, Slovensko či Belgie (5-6 %) mají úroveň podobnou jako ČR, Španělsko dosahuje dokonce 6,7 %. Pobaltské země však zápolí s ještě hlubšími problémy. Zdražování v Litvě (7,5 %), Estonsku (8,6 %) nebo Lotyšsku (9,3 %) atakuje až dvojciferné hodnoty značící vyhrocenou tzv. pádivou inflaci. Naši nejbližší sousedé s vlastní měnou, Maďarsko a Polsko taktéž přesáhly „českou“ úroveň a blíží se 8 %.

Inflace je realitou i za oceánem. Spojené státy Americké zaznamenaly 6,8% růst cen, který je nejvyšší od r. 1982, tj. za posledních 40 let. Není divu, že již koncem listopadu avizoval šéf amerického FEDu urychlení snižování nákupů amerických dluhopisů – jinými slovy postupné ukončení „vrtulníkových“ peněz. Obří investiční balíček prezidenta Joea Bidena v hodnotě 1,75 bilionu dolarů (cca 38,5 bilionu Kč), zaměřený na sociální programy a boj s klimatickými změnami, však může – pokud projde druhou komorou Kongresu – inflační kolo opět roztočit.

S růstem cen se potýkají také ostatní regionální velmoci. Rusko zápolí s 8,4 % inflací, kterou se nedaří zkrotit navzdory rekordním, 7,5 % úrokovým sazbám (Putin dokonce vydal příkaz, aby byly zastropovány ceny pro určité druhy základních potravin). Indie zaznamenala 4,9% zdražení, které je připisováno zejména zvýšením cen ropy a plynu, jež musí země dovážet.

Jediná významná ekonomika, která se významné inflaci vyhýbá, je se svými 2,3 % Čína. Může to být tím, že jsou čínské továrny, jakožto světový producent, v mnoha odvětvích na začátku výrobního řetězce a vyšší náklady na suroviny (např. v důsledku zadrhnutí mezinárodního obchodu) se přenáší až na zahraniční klienty.

Některé státy naopak čelí vysoké, vysloveně destabilizující inflaci. Jedná se o Turecko (36 %), dále pak o Irán (35 %) Libanon (201 %) či Venezuelu (1197,5 %). Poslední tři jmenované zaznamenaly zároveň stagflaci spojenou s propadem HDP.

Z  uvedeného vyplývá, že je drahota celosvětový problém a ČNB má jen omezenou možnost ji zkrotit. S dalším zvyšováním sazeb by tedy měla být obezřetná.

1 komentář

  1. […] Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na pět procent, což je nejvyšší hodnota od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Ve své rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se hlavně ceny energií a potravin. V listopadu byla inflace na 4,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, zveřejněny budou později. […]

Comments are closed.