Přibližně osmdesát procent výrobních kapacit v čínských státem vlastněných podnicích obnovilo svůj provoz po vynuceně prodlouženém volnu v důsledku vypuknutí epidemie koronaviru. Akciové trhy nejen v Číně zareagovaly oživením.
Jenže právě čínské burzy svůj počáteční růst neudržely a středeční obchodování zakončily mírným poklesem, když postupně umazaly zrána nabyté zisky. Šanghajská burza uzavřela o tři desetiny procenta níže, Šen-čen dokonce ztratil desetin šest.
Hongkongský index Hang Seng naopak téměř půl procenta přidal, přestože Hong Kong ohlásil již druhou oběť koronaviru, respektive celkově šesté úmrtí mimo pevninské území Číny. Vzhůru zamířily rovněž akcie v Tokiu, tamní index Nikkei posílil o devět desetin procenta. K růstu tokijské burze pomohla data o lednové bilanci zahraničního obchodu. Japonské exporty klesly výrazně méně, než se očekávalo.
Na růstové vlně se svezly také akciové trhy v Soulu, Singapuru, Manile nebo Jakartě. Z významných burz jihovýchodní Asie oslabil pouze Bangkok a Ho Či Minovo Město. Další vývoj bude stále ovlivněn zprávami o aktuální situaci epidemie koronaviru, dá se ale předpokládat, že začne převažovat vliv ekonomických novinek.
[…] nově instalovaných solárních elektráren v Číně by se letos mohla pohybovat mezi 35 až 45 gigawatty. Zotaví se tak z loňského propadu na 30,1 […]
[…] aut kvůli pandemii o 43 procent klesl, v únoru se propadl o 79 procent. Měsíční prodej aut v Číně naposledy vzrostl v červnu 2018, uvedla agentura […]