Tatra Trucks dokončuje stavbu výrobního závodu v Saúdské Arábii
Kopřivnická automobilka Tatra Trucks dokončuje stavbu výrobního závodu v Saúdské Arábii. Stavba se bude tento týden předávat. Dnešnímu vydání deníku MF Dnes to řekl ředitel Tatry Pavel Lazar. Hodnotu stavby neuvedl.
"Budou tam montovat vozidla vyrobená u nás. Dosud se montovala v závodě našeho partnera, nyní budeme ve svém," řekl Lazar.
Uvedl, že v loňském roce Tatra vyrobila 1183 vozidel a prodala jich zhruba o stovku víc. V roce 2018 automobilka vyrobila 790 aut a prodala jich 841. Lazar listu řekl, že v letošním roce chce Tatra vyrobit zhruba stejně aut jako loni.
Automobilce se podle něj podařilo překonat předloňskou krizi. "Určitě můžeme říct, že se obchodnímu řediteli daří zajišťovat kontrakty, je jich nejvíce za několik posledních let. Do konce dubna máme, co se výroby týče, plno, další zakázky domlouváme. Snažíme se měnit Tatru tak, aby měli zákazníci důvod se vracet, takže doufám, že budeme úspěšní v době recese, která nyní některé obory zasahuje," uvedl Lazar.
Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Ukazatel EBITDA (provozní zisk před odpisy) automobilce v roce 2018 klesl z 646 milionů korun na minus 69 milionů a tržby se jí meziročně snížily o 1,9 miliardy na 3,8 miliardy korun. Přibližně 80 procent produkce automobilka vyváží. Většinovým vlastníkem Tatry je Czechoslovak Group Michala Strnada. Tatra Trucks má přes 1000 zaměstnanců, dalších více než 600 lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie.
Zdroj: ČTK
Tržní hodnota mateřské firmy Googlu přesáhla bilion dolarů
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem Googlu, ve čtvrtek poprvé přesáhla bilion dolarů (22,6 bilionu Kč). Třináctimístného čísla se jí podařilo docílit jako čtvrté americké společnosti po firmách Apple, Microsoft a Amazon. Akcie Alphabetu uzavřely čtvrteční obchodování se ziskem 0,76 procenta na hodnotě 1450,16 dolaru.
Akcie firmy tak přispěly k růstu širšího indexu Standard & Poor's 500, v němž jsou zahrnuty rovněž akcie ostatních tří firem, jejichž hodnota se v minulosti dostala přes bilion dolarů. Za loňský rok akcie Alphabetu zpevnily o 33 procent.
Tržní hodnota Amazonu, největšího internetového prodejce světa, se teď pohybuje kolem 930 miliard dolarů. Tržní hodnota se vyjadřuje jako počet akcií firmy vynásobený jejich aktuálním kurzem.
Pokud se započte i Facebook, což je nyní pátá nejcennější firma na burze, pak trh hodnotí tyto americké technologické kolosy dohromady na 5,2 bilionu dolarů. To je podle údajů společnosti FactSet více než 17 procent indexu S&P 500. Ještě před pěti lety činil podíl těchto firem v indexu 11 procent.
Zdroj: ČTK
Čínská ekonomika rostla loni nejpomaleji za posledních 29 let
Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla jen o 6,1 procenta, což byl nejnižší růst za 29 let. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínský statistický úřad. Růst čínského hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2018 činil 6,6 procenta.
V posledním čtvrtletí loňského roku meziroční růst čínské ekonomiky zvolnil na rovných šest procent.
Nejnovější statistické údaje odpovídají očekáváním analytiků i cíli vytyčenému vládou v podobě šesti až 6,5 procenta, avšak v dolní části rozmezí. Loni oslabila průmyslová výroba, spotřebitelské výdaje i investice, podotkla agentura AP.
Čína v roce 2010 díky rychlé hospodářské expanzi vystřídala na postu druhé největší ekonomiky světa Japonsko. Hospodářský růst v Číně však zpomaloval vzhledem ke klesající domácí poptávce a také obchodním sporům se Spojenými státy.
USA a Čína ve středu podepsaly počáteční dohodu, která zmírňuje jejich obchodní válku trvající 18 měsíců. Čína se v dohodě zavázala nakoupit v příštích dvou letech z USA navíc zboží za 200 miliard USD (4,5 bilionu Kč) výměnou za zrušení plánovaného zvýšení některých amerických cel. Nicméně zavedené vyšší celní sazby obou stran zůstávají v platnosti.
Zdroj: ČTK
Jen dvě ze třinácti bank doporučují kupovat akcie Saudi Aramco
Zdá se, že euforie z rekordní první veřejné nabídky je pryč. Akcie saúdskoarabské těžařské společnosti doporučují kupovat jen dvě banky ze třinácti. Tržní cena akcií se drží jen těsně nad upisovací hodnotou.
Dalších sedm investičních bank, které pro agenturu Bloomberg vydávají investiční doporučení, doporučilo akcie Saudi Aramco držet. Čtyři pak uvedly, že je lepší se akcií těžařské společnosti raději zbavit. Za největší riziko banky u Saudi Aramco považují její přílišnou závislost na výnosech z těžby ropy. Pokud dojde k uvolnění obchodního napětí mezi USA a Čínou, dá se předpokládat, že cena černého zlata půjde dolů.
Aktuální průměrná cílová cena třinácti bank dosahuje pro Saudi Aramco 32,64 rijálů za akcii, což je jen mírně nad její upisovací hodnotou. Nejvíce skeptická k investici do saúdskoarabské firmy je banka Morgan Stanley, která cílovou cenu akcie Saudi Aramco spočítala na 28,10 rijálů. To je zhruba o dvanáct procent pod upisovací hodnotou.
Saudi Aramco se přitom může pochlubit největší primární veřejnou nabídkou v historii, když se jí podařilo prodat 1,5procentní podíl společnosti za 29,4 miliardy dolarů. To je asi o pět miliard dolarů více, než činil dosavadní rekord, vytvoření čínskou společností Alibaba.
Německo se dohodlo na ukončení výroby elektřiny z hnědého uhlí
Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion Kč), uvedl dnes mluvčí vlády.
Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.
Spolková vláda v rámci dohody poskytne až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.
Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu.
Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 19 procenty, informovala agentura Reuters.
Zdroj
Trump a čínský vicepremiér včera podepsali obchodní dohodu
Americký prezident Donald Trump a čínský vicepremiér Liou Che podepsali první fázi obchodní dohody. Dohoda je zatím největším krokem k vyřešení 18 měsíců trvající obchodní války mezi dvěma největšími ekonomikami světa, která rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální ekonomický růst.
Trump na podpis 86stránkového dokumentu pozval přes 200 hostů z podnikatelských, vládních a diplomatických kruhů. V nezvykle dlouhém projevu před podpisem dohody mnoho z nich osobně přivítal. Obchodní dohodu označil za historickou. Podle něj napravuje minulé křivdy a zajistí ekonomickou spravedlnost a bezpečnost pro americké pracující, zemědělce a rodiny. V projevu také poděkoval všem, kteří se jednání o dohodě účastnili, a slíbil, že brzy navštíví Čínu.
Dohoda však zatím neodstraňuje veškerá americká cla na čínský dovoz. Ta budou podle Trumpa odstraněna, jakmile obě země dokončí druhou část obchodní dohody. Jednání o druhé fázi mají podle Trumpa začít brzy. Trump rovněž dodal, že neočekává, že by byla ještě třetí fáze.
Dohoda zvyšuje nákupy amerického zboží a služeb Čínou. Peking i Washington označují dohodu za významný krok po měsících rozhovorů přerušovaných odvetnými cly a označují ji za novou éru americko-čínských vztahů.
Nejvýznamnější částí dohody je slib Číny koupit z USA další zboží a služby. Čína slíbila, že v příštích dvou letech koupí zemědělské produkty a další zboží a služby z USA za částku, která bude proti roku 2017 vyšší o nejméně 200 miliard USD (4,5 bilionu Kč). V roce 2017 koupila zboží za 186 miliard USD. Dohoda mimo jiné zahrnuje objednávky na zemědělské produkty za 50 miliard USD, služby za 40 až 50 miliard USD, průmyslové zboží za 75 miliard USD a energii za 50 miliard USD.
Dohoda však zatím neřeší množství strukturálních rozdílů, které vedly Trumpovu vládu k zahájení obchodní války. Patří k nim dlouhodobá praxe Pekingu podporovat státní podniky a zaplavovat zahraniční trhy levným zbožím, upozornila agentura Reuters.
Zdroj: ČTK
Většina poradců chce lepší regulaci kryptoměn
Více než polovina amerických finančních poradců má příliš velké obavy z regulatorní nejistoty na trhu s kryptoměnami na to, aby svým klientům doporučovali investice do digitálních měn rozšiřovat.
Agentura Bitwise Asset Management oslovila více než čtyři stovky amerických finančních poradců, aby zjistila jejich náladu týkající se investic do kryptoměn. Samotní poradci jsou velkými fanoušky kryptoměn, s investicemi do nich ale váhají. Jen asi šest procent z nich do kryptoměn pravidelně investuje.
Pětapadesát procent dotázaných naopak uvedlo, že pravděpodobně nebo zcela určitě v tomto roce do kryptoměn investovat nebudou, a jen sedm procent řeklo, že k takové investici možná či určitě přistoupí. Skoro dvě pětiny respondentů pak uvedly, že o investicích v roce 2020 zatím nemají jasno.
Většina poradců (56 procent) má největší obavy o vývoj regulatorního rámce. Přesněji řečeno jim vadí nejistota, která kolem regulace kryptoměn panuje, nikoli regulace samotná. Více než dvě pětiny dotázaných uvedly, že regulace je pro ně jeden z klíčových faktorů, který při investici do kryptoměn zvažují. Skoro šedesát procent pak přiznalo, že by do kryptoměn letos investovalo, kdyby se regulace zlepšila.
Koruna dopoledne zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za 7 let
Koruna dnes dopoledne zpevnila k euru na nejsilnější úroveň za sedm let. Krátce před 10:00 se česká měna podle serveru Patria.cz obchodovala na 25,118 Kč/EUR, a dostala se tedy také na svoji nejsilnější hodnotu vůči jednotné evropské měně od ukončení intervenčního režimu České národní banky (ČNB) v dubnu 2017.
Silnější kurz než 25,118 Kč/EUR vykazovala koruna naposledy 2. ledna 2013, podotkl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. Podle něj koruně pomáhá výraznější než předpokládaná inflace, ale i očekávání podpisu dílčí dohody USA a Číny.
"Devizoví obchodníci neztratili zájem o korunu ani dnes. Viceguvernér ČNB Marek Mora totiž předevčírem (v pondělí) připustil, že během letošního roku může dojít k mírnému zvýšení úrokových sazeb," uvedl Kovanda. Podle něj trh zatím počítá v konsenzu s tím, že je ČNB ponechá beze změny, posilování koruny totiž samo o sobě představuje utahování měnových podmínek, uvedl. Dalším důvodem posilování koruny jsou podle analytiků pondělní údaje Českého statistického úřadu k prosincové inflaci.
Česká měna by podle analytiků Next Finance měla postupně začít slábnout. "V nejbližších dnech je to nevyhnutelné," doplnili s poukazem na množství spekulativních nákupů, kvůli kterým je koruna takzvaně překoupená, což obvykle vede k oslabení měny.
Kurz koruny držela ČNB na uměle nízké úrovni od listopadu 2013 do dubna 2017, cílem bylo oslabit korunu kvůli hrozící deflaci. Kurz měny se před zákrokem pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR, ČNB se jej rozhodla držet u hladiny 27 Kč/EUR. Zahraniční investoři v té době masivně nakupovali koruny s vyhlídkou na růst kurzu po skončení intervencí. Ten se skutečně dostavil a česká koruna se v roce 2017 zařadila mezi měny s nejvyšším růstem. Následně však její posilování zastavily obchodní spory a nejistota kolem odchodu Británie z Evropské unie.
Zdroj: ČTK
HDP Německa loni vzrostl o 0,6 procenta, nejméně od roku 2013
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce zvýšil o 0,6 procenta, což je nejpomalejší tempo od roku 2013. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na tiskové konferenci v Berlíně zveřejnil spolkový statistický úřad. Předloni růst činil 1,5 procenta.
Německá ekonomika, která je největší v Evropě a má zásadní vliv i na Českou republiku, se v poslední době potýká se slabší globální poptávkou, která má negativní dopad na německý export a průmysl. K jejím potížím přispívá i obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou a také nejistota kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie.
I přes pokles tempa růstu ale Německo loni zažilo už desátý rok hospodářského vzestupu za sebou. To je nejdelší období od znovusjednocení v roce 1990. HDP spolkové republiky by navíc měl růst vykázat i letos. Německá vláda v říjnu počítala s růstem o jedno procento, centrální banka v prosincovém výhledu hovořila o růstu o 0,6 procenta.
Mezi lety 2014 a 2018 rostla německá ekonomika každoročně o 1,5 až 2,5 procenta. V roce 2013 se hrubý domácí produkt zvýšil o 0,4 procenta.
Zdroj: ČTK
Volkswagen dostal v Polsku rekordní pokutu kvůli emisím
Polský úřad na ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů uložil německému automobilovému koncernu Volkswagen pokutu 120,6 milionu zlotých (asi 718 milionů Kč) jako trest za to, že klamal zákazníky ohledně automobilových emisí. Jde o nejvyšší pokutu, jakou kdy za porušení práv spotřebitelů úřad uložil. Polský úřad je tak dalším v pořadí, který Volkswagen potrestal v aféře dieselgate, tedy za manipulaci s testy emisí, uvedl dnes zpravodajský server Onet.pl.
Volkswagen používal ve vozech Volkswagen, Audi, Seat a Škoda vyrobených po roce 2008 počítačový program k řízení vznětových motorů, který umožňoval při testech snižovat úroveň emisí dusíku. V běžném provozu byly tyto hodnoty ale vyšší. Skutečnost byla značně vzdálena tomu, co německá automobilka uváděla v reklamách a homologačních dokumentech. Volkswagen dal rovněž pokyny prodejcům, aby neuznávali reklamace zákazníků ohledně emisí.
Podle komuniké úřadu se mezi polskými zákazníky zvyšuje ekologické povědomí, mnoho lidí si tak mohlo úmyslně vybrat vozy, v jejichž spalinách mělo být škodlivých látek méně.
Předloni vyměřila německá prokuratura Volkswagenu za falšování údajů o emisích pokutu jednu miliardu eur (přes 25 miliard Kč). Volkswagen tehdy uvedl, že pokutu přijímá, a přiznává se tak k zodpovědnosti.
Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Týkalo se to rovněž aut českého výrobce Škoda.
Zdroj: ČTK