Největší ekonomika světa doplácí na dopady šíření nového koronaviru, kvůli čemuž byla přerušena velká část ekonomických aktivit. Na rekord od velké hospodářské krize ze začátku 30. let minulého století se pak dostala také nezaměstnanost.
Kvůli rychlému šíření nového koronaviru se americká vláda na konci března rozhodla citelně utlumit ekonomickou aktivitu. Zavřít musela řada firem, což se dotklo například hotelů, restaurací, barů a dalších služeb. Desítky milionů lidí se tak ocitly bez práce. Služby mají přitom na tvorbě HDP ve Spojených státech hlavní podíl.
„Přímý dopad americké ekonomiky na ČR je velmi malý, protože USA je až dvanáctým exportním trhem. Dílčím problémem dlouhodobě spíše bude úpadek sektoru těžby ropy v USA. Nicméně nepřímý dopad na ČR se bude spíše odehrávat pokud jde o sentiment. Takto hluboký propad HDP u tak velké a svobodné ekonomiky je historickou událostí,“ řekl ČTK analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.
Až dosud zaznamenaly Spojené státy nejhlubší hospodářský propad ve své poválečné historii v roce 1958, kdy byl prezidentem Dwight Eisenhower. HDP tehdy ve čtvrtletí spadl o deset procent, poznamenala agentura AP.
Dnešní zpráva amerického ministerstva práce pak ukázala, že počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti zůstal v minulém týdnu nad jedním milionem. To naznačuje, že oživení pracovního trhu nyní stagnuje, neboť pandemie nemoci covid-19 se protahuje a finanční pomoc od vlády vysychá.
Počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti za týden do 22. srpna klesl na 1,006 milionu z 1,104 milionu v předchozím týdnu. To je zhruba v souladu s odhady analytiků v anketě agentury Reuters, kteří čekali, že o podporu požádá jeden milion lidí.
Dolar na zprávu příliš nereagoval, později ale začal výrazněji klesat k euru, které vystoupilo na 1,1835 USD.
Zdroj: ČTK
