Podle odborníků by taková modernizace amerického hospodářství mohla připomínat příběh, kterým si od roku 2000 prošla Čína, která se také postupně odklání od tradičních energetických zdrojů směrem k těm zeleným. Něco podobného zažila a stále zažívá Evropská unie.
Veřejné investice do potřebné infrastruktury jsou nyní asi o dvacet miliard dolarů nižší, než tomu bylo na přelomu první a druhé dekády tohoto století. Bidenovy plány na ozelenění americké ekonomiky ale budou mít značný dopad na ceny průmyslových kovů, poptávka po nich totiž poroste. Budování technologií šetrných k životnímu prostředí je totiž na spotřebu kovů náročné.
To může v konečném důsledku rozvoj zelené ekonomiky brzdit. Index, který mapuje vývoj cen průmyslových kovů, se totiž nachází na nejvyšší úrovni za posledních 2,5 roku. Ve svém úsilí snižovat emise skleníkových plynů navíc nepolevuje ani Čína, ani Evropská unie, což může ceny kovů vyhnat ještě výše.
