Listopadová prognóza počítala s prvním zvýšením úroků v průběhu letošního jara a nová prognóza, kterou ČNB zveřejní dnes odpoledne, bude velmi pravděpodobně signalizovat pozdější zahájení cyklu zvyšování úrokových sazeb. Závěrečné měsíce loňského roku přinesly nižší inflaci, než ČNB očekávala, koruna je naopak o několik procent silnější, než s čím počítala podzimní prognóza z dílny centrální banky.
Inflační tlaky v české ekonomice jsou nižší, než se čekalo a silná koruna bude působit k dalšímu zmírnění cenových tlaků. Centrální banka tedy se zvyšováním svých úroků nemusí spěchat a dnešní rozhodnutí o stabilitě úroků je zcela adekvátní situaci v ekonomice a na finančních trzích.
Rozhodnutí o ponechání repo sazby na úrovni 0,25 % bylo očekáváno coby poměrně jasná záležitost. Listopadová prognóza z dílny ČNB počítala s prvním zvýšením úrokových sazeb pro letošní druhé čtvrtletí a nová prognóza, kterou měla bankovní rada k dispozici právě na dnešním zasedání, načasování prvního zvýšení úroků velmi pravděpodobně oddálila.
Přesto ale bankovní rada při svém rozhodování čelila smíšeným faktorům. Posílení koruny, pozorované od počátku listopadu, spolu s poklesem inflace v závěru loňského roku hovoří proti zvyšování úroků. Na druhou stranu si ale HDP vedl v závěrečném čtvrtletí o mnoho lépe, než předpokládala ČNB a ekonomika letos dostane výraznější prorůstový impuls ze strany veřejných financí, než s čím v základním scénáři pracovala listopadová prognóza centrální banky.
Koruna v průběhu tohoto roku pravděpodobně opět posílí
Silnější výkon ekonomiky, podpořený výraznějším rozpočtovým impulsem, jsou naopak faktory hovořící pro zpřísnění měnové politiky. Vyznění nové prognózy z dílny ČNB, která bude prezentována na dnešní tiskové konferenci bankovní rady, bude proto finančními trhy velmi bedlivě sledováno. S nadsázkou se dá říci, že v případě únorového zasedání bankovní rady nebyla až tak napínavá otázka samotného měnově-politického rozhodnutí, ale spíše vyznění nové čtvrtletní prognózy vývoje ekonomiky a úrokových sazeb.
Pokud vezmeme v úvahu aktuální úroveň kurzu koruny s perspektivou jejího dalšího posílení, tak spolu s nedávným poklesem inflace jsou zde argumenty pro dlouhodobější setrvání úrokových sazeb ČNB na jejich stávajících úrovních. Proti spěchu se zpřísňováním měnové politiky hovoří také nejistoty spojené s pandemií koronaviru a jejich negativní dopady na ekonomickou aktivitu.
Předpokládám, že koruna v průběhu letošního roku dále posílí, ve druhém pololetí by mohla prolomit úroveň 25,50 za euro. Inflace hned v lednu velmi pravděpodobně vykáže pokles pod dvouprocentní cíl centrální banky. Bankovní rada dle mého názoru přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb nejdříve koncem letošního roku anebo spíše zahájení cyklu zvyšování úroků odloží až do roku 2022.
Zdroj: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments
