Turecké akcie (MSCI Turecko) si ode dna na začátku listopadu připsaly 54 %, lira za stejné období posílila o 18 % a výrazných zisků se dočkali i držitelé tureckých dluhopisů. Výnos desetiletého dolarového dluhopisu Turecka poklesl z 7.5 % na aktuálních 5.3 % a výnosy do splatnosti lirových vládních dluhopisů s kratší splatností se pohybují okolo 13 %.
Komentář centrální banky k dnešnímu rozhodnutí a předchozí vyjádření guvernéra Aqbala nasvědčují tomu, že přísná měnová politika bude v Turecku pokračovat i nadále, respektive minimálně do doby, než dojde k výraznému poklesu inflace. Ta se nachází na 16 % a centrální banka by ji ráda do konce roku srazila k 10 %. My očekáváme první snížení úrokových sazeb zhruba v polovině roku, kdy by se již měl projevit očekávaný dezinflační trend.
Poslední týdny přinesly i další pozitivní zprávy spojené s Tureckem. Data o držbě tureckých akcií a dluhopisů zahraničními investory potvrzují jejich návrat do Turecka. Podobný obrat indikují i data centrální banky o chování domácností a firem. Za poslední dva měsíce můžeme pozorovat pokles míry dolarizace tureckého bankovního systému a podle našeho názoru i platební bilance brzy ukáže pokles zájmu Turků o zlato jako alternativu k domácí měně. Turecko má navíc před sebou několik pozitivních změn. Relativně dobře se mu daří zvládat pandemii, což umožní výraznější uvolnění restrikcí od začátku března. Návrat dětí do škol byl přitom zahájen již minulý týden. Letošní turistická sezóna bude určitě výrazně lepší než ta minulá, kdy došlo k praktickému zastavení přílivu zahraničních turistů.
Konkurenceschopný a exportně orientovaný průmysl by měl těžit z kombinace slabé liry a post-covidového oživení zahraniční poptávky. To by mělo částečně vykompenzovat restriktivní dopad přísné měnové a fiskální politiky na domácí poptávku. V neposlední řadě můžeme pozorovat ústup geopolitických rizik v souvislosti s pragmatickým přístupem prezidenta Erdogana a vlády ve vztazích s USA a EU. Minulý týden turecká vláda naznačila ochotu „vyměnit“ omezení operativnosti sporného ruského raketového systému S-400 za omezení americké podpory Kurdům a již dříve došlo k obnovení rozhovorů s Řeckem o sporných otázkách, jako jsou námořní hranice nebo těžební práva.
I přes velké zisky považujeme turecké akcie, dluhopisy a měnu i nadále za atraktivní, i když se patrně vyčerpala značná část potenciálu pro posílení liry. Vysoké úrokové sazby a očekávané zlepšení klíčových fundamentálních veličin zůstávají neodolatelným lákadlem pro zahraniční kapitál. Jeho příliv by měl pokračovat minimálně do doby, dokud hlavní globální centrální banky nezačnou s utahováním měnové politiky. V případě amerického FEDu by se podobné spekulace mohly objevit již v létě, a to může být spojené se zvýšenou volatilitou na finančních trzích vůči které Turecko nezůstane imunní.
Zdroj: Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments
