Důkazem je i výsledek dnešního zasedání centrální banky. Ta překvapila vyšším než očekávaným zvýšením základní úrokové sazby o 50 bazických bodů na 5 %, které podle všeho nebude posledním. Inflace dosahuje 5,8 % a centrální banka očekává ve své čerstvé prognóze její pokles na 5 % ke konci roku. Dosáhnout dalšího poklesu k 4% cíli ovšem nebude jednoduché. Ruské ekonomice se daří a poslední data ukazují, že se již vydala na cestu „post-covidového“ oživení. To umožnila zejména příznivá epidemiologická situace. Rusku se dle oficiálních statistik vyhnula třetí vlna pandemie, která na jaře zasáhla Evropu a řadu dalších zemí na celém světě. To umožnilo uvolnění již tak poměrně měkkých restriktivních opatření a nastartování oživení v sektoru služeb. Rostoucí ceny komodit na globální trzích a postupné uvolňování těžebních limitů ze strany OPEC+ znamenají další prorůstový impuls a přísun finančních prostředků pro klíčové firmy a vládu. Ruská centrální banka proto letos očekává růst ekonomiky o 3,5 % po relativně mírném poklesu o 3 % v roce minulém. Tato očekávání jsou navíc založena na poměrně konzervativních předpokladech ohledně cen ropy a kursu rublu. Není divu, že v tomto prostředí nová prognóza indikuje další prostor pro růst úrokových sazeb až k 6 %.
S podobnou opatrností se chová i ruská vláda navzdory tomu, že ji v září čekají důležité volby do ruského parlamentu. Vladimir Putin ve svém středečním poselství národu zmínil řadu opatření v sociální oblasti a dodatečné výdaje na rozvoj infrastruktury. Jejich výše se ale zdá být spíše symbolická a náklady by neměly přesáhnout několik desetin HDP ročně. Rusko se tak drží v mezinárodním kontextu nevídaně ambiciózního cíle snížení deficitu federálního rozpočtu z 3,8 % GDP na 2,4 % GDP. Tento plán je navíc postaven na velice konzervativních předpokladech ohledně růstu, cen ropy a kursu. Aktuální vývoj přitom indikuje možnost dosažení vyrovnaného rozpočtu. Ve snaze dále snížit svou závislost na zahraničním financování a zranitelnost vůči mezinárodním sankcím se Rusko ve své výpůjční politice plně orientuje na domácí trh, kterému dominují státem kontrolované banky. Nedávno ministerstvo finanční snížilo odhad výpůjčních potřeb pro letošní rok o více než 20 % na 2,9 bilionu rublů, tj. cca 2,5 % HDP.
Nicméně pozornost nyní poutají sankce a geopolitické spory a uplynulé dny přinesly pokles napětí mezi Ruskem a hlavními zahraničními hráči v klíčových otázkách, jakkoliv se to optikou vyhrocených česko-ruských vztahů nezdá. Za prvé byly nové americké sankce vyhlášené 15. dubna méně tvrdé, než se investoři obávali. Americké banky a finanční instituce sice nesmí od 14. června vstupovat na primární trh dluhopisů emitovaných Ruskem, jeho centrální bankou či fondem blahobytu, ale možnost nákupů ze strany amerických investorů na sekundárním trhu nebyla nijak omezena. Za druhé sankce nezahrnovaly banky či firmy kontrolované ruskou vládou a netýkaly se ani ruských oligarchů či jejich firem. Z posledního vývoje je evidentní, že si americký prezident Biden ponechává otevřená dveře pro vyjednávání, a dokonce navrhl Vladimíru Putinovi uspořádání summitu. Ten nabídku přijal a Rusko učinilo první kroky ke zmírnění napětí v čele s částečným stažením vojenských sil z blízkosti ukrajinských hranic. Do budoucna se klíčovou otázkou zdá být status Ukrajiny a možnost jejího sbližování s NATO, kterému se Rusko bude snažit ze všech sil zabránit. V tomto a v dalších sporných bodech, jako je status separatistických republik, dodávky vody pro Krym či Nord Stream II, se bude skutečný průlom hledat obtížně. Je tedy nutné předpokládat pokračování „studené“ války mezi Ruskem, Ukrajinou a západními zeměmi. Situaci navíc komplikují volby do ruského parlamentu, které jsou naplánovány na září a které vzhledem ke slábnoucí podpoře vlády nedovolí Putinovi opustit tvrdou linii v zahraniční politice.
Pro investory to má zásadní implikace. Geopolitické otázky budou nadále limitovat výkonnost ruských aktiv, jakkoliv se zdají být díky silným fundamentům levná, a investoři by měli zohlednit možnost uvalení dalších sankcí při výběru konkrétních investic navzdory tomu, že Rusko je na období pokračující „studené“ války se západem dobře připraveno.
Autor: Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE
