Navýšena byla také prognóza růstu HDP eurozóny: ten by měl letos činit 4,3 %, zatímco zimní prognóza odhadovala letošní hospodářský růst eurozóny na úrovni 3,8 %. Stručně lze novou prognózu popsat coby optimističtější vidění světa díky tomu, jak se daří dostávat pandemii pod kontrolu, s čímž přichází uvolňování uzavírek v jednotlivých ekonomikách.
Evropská komise revidovala výhled růstu HDP pro letošní rok v porovnání s předchozí prognózou z první poloviny února směrem nahoru, což platí jak pro Evropskou unii jako celek a pro eurozónu, tak pro českou ekonomiku.
Pro rok 2022 pak prognóza očekává zrychlení růstu HDP na úrovni EU jako celku a též v eurozóně, zmiňována je ale přetrvávající nejistota související s pandemií. Ekonomiky Evropské unie jako celku by se měly vrátit na své předkrizové úrovně, co se velikosti vytvářeného HDP týče, ke konci roku 2022.
Pro českou ekonomiku Evropská komise pro letošní rok očekává růst HDP na úrovni 3,4 %, únorová prognóza počítala s růstem 3,2 %. Pro srovnání: Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze počítá pro letošek s růstem české ekonomiky o 3 % a nedávno zveřejněný výhled z dílny ČNB vidí letošní růst pouze na úrovni 1,2 %.
Prognóza Evropské komise je tak na optimističtější straně, co se týče výhledu HDP České republiky: osobně pro letošek odhaduji růst české ekonomiky v oblasti 3 %, pro rok 2022 pracuji s odhadem růstu 4,5 %. Mírnější než očekávaný pokles české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí ale otevírá možnost pro o něco lepší než očekávaný výsledek za celý letošní rok.
Tempo růstu spotřebitelských cen by mělo zpomalit
Nárůst inflace, který již probíhá napříč Evropskou unií a jenž je spojen jak s vývojem cen pohonných hmot, tak s komplikacemi v dodavatelských vztazích v souvislosti s pandemií, by měl být dle Evropské komise přechodný a v roce 2022 by se mělo tempo růstu spotřebitelských cen zmírnit.
Tento výhled by měl platit i pro českou ekonomiku, nicméně aktuální vývoj inflace naznačuje, že celoroční průměrná inflace v případě české ekonomiky dosáhne zhruba 2,8 či 2,9 % a bude tak vyšší, než odhad Evropské komise na úrovni 2,4 % (byť zde je nutno podotknout, že Evropská komise predikuje harmonizovaný index cen, čili uvedené odhady nejsou úplně porovnatelné).
Zatím nezodpovězenou otázkou nejen pro Evropu je dopad uvolňování restrikcí ve službách a v maloobchodu na cenovou hladinu, tedy nakolik se otevření ekonomik a realizace dosud zadržované spotřeby podepíše na inflaci a zda případně půjde spíše jen o jednorázový výkyv anebo naopak o trvalejší cenové tlaky.
Hospodářské oživení v letošním roce a v řadě případů další zrychlení růstu HDP v roce 2022 je scénář, jenž by měl platit pro většinu evropských ekonomik. Diskuse a odlišnosti mohou být u konkrétních odhadů růstu HDP v jednotlivých letech: v tomto ohledu je prognóza Evropské komise v případě české ekonomiky poměrně optimistická, přesto ale nelze vyloučit, že se pohled Evropské komise nakonec ukáže jako poměrně správný.
Vedle výkonu HDP je ale neméně důležitou otázkou také vývoj inflace: ta se nyní napříč Evropou zvyšuje, centrální banky ale zatím nechtějí uspěchat reakci ve smyslu zpřísňování měnové politiky, neboť většina centrálních bank chce nejprve vyčkat na potvrzení, že hospodářský růst je zpět a že bude mít trvalejší charakter.
Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments
