Mezičtvrtletní růst HDP byl tažen především spotřebou domácností a růstem zásob, pozitivní vliv měla také vládní spotřeba, zatímco investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a zahraniční obchod (čisté exporty) měly negativní vliv. Meziroční růst HDP výrazně zpomalil z 8,5 % zaznamenaných ve druhém čtvrtletí na 3,1 % ve třetím čtvrtletí, což bylo dáno odezněním jednorázových pozitivních statistických efektů, jež na meziroční růst působily letos na jaře.
Na straně tvorby HDP byl mezičtvrtletní růst tažen výkonem ve službách a ve stavebnictví, v rámci sektoru služeb si zaslouží zmínku silný růst ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, kde pokračovalo oživení související s rozvolněním pandemických omezení. Výrazný mezičtvrtletní pokles vykázal zpracovatelský průmysl, jenž se potýkal s nedostatkem potřebných komponent, markantní byl tento problém ve výrobě motorových vozidel, na niž dopadl nedostatek čipů.
Růst HDP byl v letošním třetím čtvrtletí mezikvartálně o 0,1 procentního bodu silnější, než co avizoval předběžný údaj prezentovaný na konci října. Meziroční růst na úrovni 3,1 % byl oproti předběžnému odhadu silnější o 0,3 procentního bodu. Růst české ekonomiky překonal očekávání ČNB – centrální banka ve své prognóze zveřejněné počátkem listopadu (a tedy vypracované v průběhu října) počítala pro třetí čtvrtletí s meziročním růstem HDP 2,1 %, odhad pro mezikvartální růst HDP činil 0,8 %.
Z čerstvě zveřejněných dat ČSÚ zároveň plyne, že meziroční růst HDP v letošním druhém čtvrtletí na úrovni 8,5 % byl silnější, než se původně soudilo, neboť oficiální statistiky zatím pracovaly s meziročním růstem 8,1 %. Na straně poptávky byla tahounem růstu HDP výlučně domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a tvorba zásob, přičemž růst zásob byl tažen i nedokončenou výrobou, jež souvisí s nedostatkem potřebných komponent v některých odvětvích průmyslu.
Inflace může ovlivnit spotřebu
Na spotřebu domácností může v závěru letošního roku nepříznivě dopadnout růst inflace, jenž začíná dopadat na spotřebitelský sentiment a vede spotřebitele k obavám z dalšího vývoje. Naopak, postupně by se měla stabilizovat situace v odvětví výroby motorových vozidel v souvislosti s dodávkami čipů, plnou stabilizaci a následné zlepšení lze ale čekat až v průběhu roku 2022.
Rizikem pro vývoj zejména v prosinci a dále na počátku roku 2022 představuje také aktuální situace na straně pandemie a s ní spojené nejistoty a omezení v některých oblastech obchodu a služeb. Pozitivní revize údajů o výkonu české ekonomiky za letošní druhé a třetí čtvrtletí je dobrou zprávou, nicméně v rámci aktuálních komplikací na straně pandemie výhled HDP České republiky pro celý letošní rok na základě zmíněných revizí neměním.
Očekávám, že závěrečné čtvrtletí letošního roku přinese v mezikvartálním vyjádření zhruba stagnaci HDP, v lepším případě jen nepatrný růst. Pro letošek počítám s celoročním růstem české ekonomiky v oblasti 2,8 %. Pro srovnání, v roce 2020 klesl HDP České republiky pod tíhou pandemie o 5,8 %. Růst HDP za letošní třetí čtvrtletí překonal prognózu ČNB a ekonomika se potýká s naakumulovanými inflačními tlaky.
Čerstvý vývoj na straně pandemie ale přináší nejistotu jako ohledně výkonu ekonomiky v nejbližších měsících, tak ohledně vývoje inflace, přičemž události uplynulých takřka dvou let ukázaly, že výkyvy ekonomické aktivity související s pandemií zdaleka nemusí vést ke zmírnění inflace. Z posledních výroků ze strany ČNB je znát vyšší opatrnost, co se týče možnosti dalšího zvyšování úrokových sazeb, zároveň ale centrální banka i nadále dává najevo potřebu zakročit proti růstu cenových tlaků a inflačních očekávání.
I nadále očekávám, že bankovní rada na svém předvánočním zasedání 22. prosince zvýší úrokové sazby, repo sazbu nejspíše o půl procentního bodu z její stávající úrovně 3,25 %, nelze ale vyloučit i opatrnější krok se zvýšením v rozsahu čtvrt procentního bodu.
Úroky ČNB by mohly dosáhnout svého vrcholu v prvním čtvrtletí roku 2022, repo sazba na úrovni 3,25 % či 3,50 %, s následným pozvolným poklesem počínaje druhým čtvrtletím 2022. Čistě teoreticky je dnešní zpráva o výkonu HDP za letošní třetí čtvrtletí pozitivní zprávou pro korunu, na měnový kurz ale budou působit především globální faktory, tedy to, jak trhy budou vnímat další vývoj a rizika v oblasti pandemie.
Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments
