Americký prezident Donald Trump navýšil daňovou povinnost vůči více než 1300 čínským produktům a službám na objem cca 100 miliard amerických dolarů. Čína aktuálně podle posledního prohlášení drží okolo 1,5 bilionu USD v různých produktech – ať už to jsou akcie, ABS nebo krátké, střednědobé a dlouhodobé dluhopisy.

Je pravděpodobné, že Čína kvůli pozitivní obchodní bilanci ve výši 375 miliard amerických dolarů vůči USA uvolní podstatnou část svých depozit, aby vytvořila protiváhu clům. Co se v modelovém případu stane?

1. Prodej aktiv vyvolá masivní poptávku po amerických dolarech, resp. dojde k jejich stažení z trhu – když Čína nakupovala aktiva, platila za ně dolary, teď naopak bude velké množství dolarů inkasovat. Tento masivní atak na peněžní zásobu („money supply“) vyvolá posílení USD, což v prvé řadě bude nevýhodné pro americký export. V řadě druhé to zvýší poptávku po penězích a donutí FED zvýšit sazby, které opět zdraží peníze pro americké firmy a v konečném důsledku i pro americkou vládu, pokud si je bude chtít půjčit na trhu.

2. Uvolnění množství aktiv (akcie, dluhopisy) vytvoří tlak na pokles jejich ceny, přičemž u akcií se bude jednat o velmi silný „sell-off“. U dluhopisů poklesne jejich cena, ale protože jejich výnosy (determinují úrokovou sazbu) mají negativní korelaci k ceně podkladového aktiva (dluhopisům), bude v konečném důsledku silný pokles ceny 5, 10, 30Y bondů tlačit jejich výnosy nahoru a tím vyvolají tlak na zvyšování úrokových sazeb.

Sečteno, podtrženo – pokud Čína přikročí k takovémuto nátlaku, podstatně destruuje kapitálový trh, protože tržní cena firem klesne a peníze na jejich rozvoj se rychle a výrazně zdraží. Naopak, aby firmy mohly dále exportovat, budou muset zlevnit své produkty, resp. snížit marže a tím dojde k poklesu jejich výkonnosti. V kruhu pak zpět na trzích dojde k tomu, že investoři uvidí menší „net profit“ a akcie přestanou nakupovat, nebo se jich začnou zbavovat. Americký dolar bude výrazně silnější, což pro americké domácnosti nebude problém, pokud budou nakupovat domácí produkci, ale zdraží se jim hypotéky, náklady na kreditní karty a spotřebitelské úvěry kvůli růstu sazeb. Mnohé domácnosti nezvládnou platit úroky a dojde k osobnímu bankrotu, čímž opět podkopají ekonomiku. Tohle je učebnicový příklad – patrně nedojde k meznímu výsledku, ale i jeho částečně naplnění bude mít dopad (nejen) na administrativu Donalda Trumpa.

Americký prezident, ať již jsou jeho důvody jakékoliv, má nyní těžkou pozici. Číně postačí pro odstrašení redukovat, přeskupit nebo prodat svoje americké pozice a vážně tím poškodí americkou ekonomiku. Jinak Čína může reagovat pouze tím, že neposkytne USA své „levné“ zboží a občané USA pak budou muset hledat dražší substituty. Tím se dostáváme do obdobné situace, když inflace roste a poptávka po penězích se zvyšuje, případně agregovaná poptávka klesá a snižuje výkonnost ekonomiky.

Tak či onak, Čína v konečném důsledku tahá za delší část provazu.