Těžba Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) se v červenci snížila na nejnižší úroveň za osm let. Vedle poklesu produkce v Íránu a Venezuele v důsledku sankcí USA se o tento vývoj zasloužilo i další dobrovolné snížení těžby v Saúdské Arábii, která je největším vývozcem suroviny. Všech 14 členů kartelu těžilo 29,42 milionu barelů denně, o 280.000 barelů méně než v červnu a nejméně od roku 2011. Vyplývá to z propočtů agentury Reuters, které vycházejí z údajů o přepravě a z informací od zdrojů z odvětví.
Průzkum naznačuje, že Saúdská Arábie se drží svého plánu dobrovolného omezování produkce víc, než požaduje dohoda o omezení dodávek OPEC a jejích spojenců. Dohoda byla tento měsíc prodloužena bez ohledu na tlak ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa, aby státy těžbu zvýšily.
Cenu ropy ale sráží obavy ze zpomalování světové ekonomiky, a tak navzdory nižším dodávkám cena ropy klesla z dubnových 75 dolarů za barel na dnešních 65 dolarů.
Skupina známá jako OPEC+, kam kromě členů kartelu patří Rusko a další státy, se v prosinci 2018 dohodla na omezování nabídky na světovém trhu o 1,2 milionu barelů denně od 1. ledna letošního roku. Podíl OPEC na škrtech činí 800.000 barelů denně. Dohoda se vztahuje na 11 členů OPEC, kromě Íránu, Libye a Venezuely. Na počátku července byla dohoda prodloužena do března 2020
Podle průzkumu Reuters 11 členů kartelu dodržovalo v červenci své závazky vůči dohodě na 163 procent, přičemž těžba se snížila rovněž ve třech jmenovaných, z dohody vyjmutých, zemích. K největšímu poklesu došlo v Saúdské Arábii, která ve snaze snížit zásoby ropy šla za stanovený cíl. Podle propočtů těžila 9,65 milionu barelů denně, zatímco její kvóta činí 10,311 milionu.
Spojené státy v listopadu opět uvalily sankce na Írán, když předtím vypověděly jadernou dohodu uzavřenou v roce 2015 mezi Teheránem a šesti dalšími světovými mocnostmi. Cílem Washingtonu je snížit prodej íránské ropy na nulu. Vývoz ropy z Íránu v červenci klesl na 100.000 barelů denně z více než 2,5 milionu v dubnu 2018.
Ve Venezuele došlo k mírnému poklesu dodávek kvůli důsledkům výpadku proudu, sankcím USA vůči státní ropné společnosti PDVSA i kvůli dlouhodobému poklesu produkce. V Libyi pak těžba poklesla po uzavření ropného pole Aš-Šarára, které je největší v Libyi, kvůli technickým problémům.
Zdroj: ČTK
