Pandemie nového typu koronaviru a kolaps cen na světovém trhu s ropou vedou k úvahám, že některé země zavedou nějakou formu řízení směnného kursu své měny.
Přestože od měnových krizí v letech 1997 a 1998 většina zemí rozvíjejících se trhů akceptovala, že kurs jejich měn je výsledkem střetu nabídky a poptávky na devizových trzích, aktuální vývoj opět nastoluje otázku, zda nějakou formu řízení kursu neobnovit. Během posledních tří až čtyř týdnů odtekl z těchto zemí kapitál v objemu kolem osmdesáti miliard dolarů.
Investoři se zbavovali zejména akcií a dluhopisů. Na kapitálový odliv doplatily měny několika ne zcela bezvýznamných zemí. Mexické peso například ztratilo vůči americkému dolaru kolem dvaceti procent, jihoafrický rand a brazilský reál více než deset procent.
Problém je v tom, že bojovat proti oslabení národní měny mohou jen centrální banky, které disponují relativně velkým objemem devizových rezerv. Pokud je nemají, pak je nutné ruku v ruce s řízením směnného kursu omezit kapitálové toky. Takový krok ovšem situaci ještě zhorší, protože jen úvahy o něčem takovém zafungují jako signál pro další odliv kapitálu ze zemí rozvíjejících se trhů.
[…] měna peso bude zachována a tzv. konvertibilní peso, jehož kurz je pro státní podniky stanoven v poměru […]