Nejvíce dopady omezení ekonomiky pocítili lidé bez úspor, finanční situace se zhoršila u 56 procent z nich. Přesto pouze čtvrtina lidí bez finanční rezervy plánuje začít více šetřit, ať už v hotovosti (15 procent) nebo na spořicím účtu (devět procent). Jsou však i domácnosti, kde pandemie měla opačný dopad, 12 procent dotázaných ve věku 18 až 24 let hlásí zlepšení finanční situace.
„Vyhlášení nouzového stavu ze dne na den přineslo velmi rychlé změny. Mnoho lidí čelilo prudkému, okamžitému, a hlavně nečekanému poklesu příjmů. Tato zkušenost mnoho lidí vedla ke změně přístupu k osobním financím,“ uvedl generální ředitel Providentu Viktor Boczán. Kroky, které nyní Češi chystají, závisí na jejich úsporách.
Čtvrtina lidí bez finanční rezervy plánuje výrazně omezit výdaje a chce co nejrychleji doplatit stávající úvěry. V domácnostech s úsporami vyššími než 150.000 plánuje třetina odkládat více peněz stranou a čtvrtina chce naspořené peníze investovat. Zhodnocování peněz se dvakrát častěji plánují věnovat muži než ženy.
Řešení případných finančních potíží při druhé vlně pandemie se liší mezi pohlavími. Ženy by se častěji obrátily s prosbou o pomoc na rodinu, zatímco muži by situaci častěji řešili úvěrem. Na podporu od státu by nejčastěji spoléhali lidé bez úspor, své problémy by tak řešilo 35 procent z nich.
Zdroj: ČTK