Ve 27 zemích unie bylo v červenci bez práce 15,18 milionu lidí, z toho 12,79 v eurozóně. Proti červnu se počet nezaměstnaných v EU zvýšil zhruba o 336.000, v zemích platících eurem pak o 344.000.
Z jednotlivých členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,7 procenta. V Polsku nezaměstnanost činila 3,2 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má Španělsko, kde činila 15,8 procenta.
Nadále mimořádně vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se také zvýšila. V EU bylo bez práce 17 procent mladých, zatímco v eurozóně 17,3 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila 5,7 procenta. Pod deseti procenty je míra nezaměstnanosti mezi mladými i v Česku, Bulharsku, na Maltě a v Polsku. Ve Španělsku je bez práce více než 40 procent mladých.
Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané osoby bez práce, které si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledaly práci a jsou schopny nastoupit do práce v nejbližších dvou týdnech.
Nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit, například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a počtu nezaměstnaných podle definice ILO, upozornil Eurostat.
Zdroj: ČTK
[…] už dříve oznámila, že propad cen ropy na světových trzích hodlá kompenzovat výraznými škrty pracovních míst ve Spojených státech, Kanadě a […]