Zrychlení cenového růstu v případě letošního března připadá zejména na pohonné hmoty a energie pro domácnosti. Inflace v eurozóně v nejbližších měsících velmi pravděpodobně dále poroste, ECB ale dala jasně najevo, že bude hledět skrze letošní nárůst inflace a bude udržovat měnové podmínky uvolněné s cílem podpořit oživení ekonomiky.
Meziroční inflace v eurozóně v březnu dle předběžných údajů vzrostla z 0,9 % na 1,3 %, což představuje nejsilnější meziroční růst spotřebitelských cen od loňského ledna. Nejde o překvapivou zprávu: zejména ceny pohonných hmot a také nízká srovnávací základna představovaná vývojem spotřebitelských cen loni na jaře by měly vést k růstu celkové inflace v eurozóně i v dalších měsících.
Jádrová inflace, jenž nejlépe reflektuje domácí cenové tlaky, v březnu klesla na 0,9 % z meziroční úrovně 1,1 % zaznamenané v únoru. ECB nárůst inflace pro další měsíce očekává, její odhad průměrné inflace pro letošní rok činí 1,5 %.
ECB očekává, že v roce 2022 se růst cenových tlaků zmírní a měnová politika v eurozóně se tak nadále soustředí na vytvoření podmínek, jež podpoří oživení ekonomiky zasažené pandemií a souvisejícími omezeními.
Nárůst inflace v eurozóně není v případě letošního března překvapivý a další zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen lze čekat i do dalších měsíců. Obdobný vývoj lze předpokládat i pro středoevropský region včetně české ekonomiky.
Výraznější než očekávaný růst vykázala inflace v Polsku, kde byl předběžný údaj za březen zveřejněn již dnes dopoledne. Ani ve středoevropském regionu ale centrální bankéři nebudou spěchat se zpřísněním měnové politiky.
Nejistoty a rizika, jež pro hospodářské oživení plynou z pandemie a ze souvisejících uzavírek v ekonomice, totiž nabádají opatrnosti, co se týče reakce centrálních bank na zřejmě jen přechodný nárůst inflace.
Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments
