Centrální banka tak nyní umožní, aby se výnos desetiletých dluhopisů japonské vlády vychyloval půl procentního bodu na každou stranu od stanovené cílové úrovně, zatímco dosud banka tolerovala pohyb o čtvrt procentního bodu na každou stranu. Cílová úroveň je stanovena na nule. Hlavní sazbu dnes centrální banka ponechala na minus 0,1 procenta, novým opatřením chce zejména vdechnout život do skomírajícího trhu s dluhopisy.
Japonská ekonomika zažije zvrat
Politiku ovlivňování výnosové křivky ekonomové považují za kontroverzní. Podle obchodníků lze rozhodnutí japonské měnové autority chápat jako dlouho očekávaný bod zvratu v jejím dosavadním postoji trvat na mimořádně uvolněné měnové politice, pro kterou jsou charakteristické i záporné úrokové sazby.
„My toto rozhodnutí vnímáme jako velké překvapení. Podobně jako trh jsme očekávali, že toleranční pásmo začne rozšiřovat od jara příštího roku až nové vedení centrální banky,“ poznamenal podle listu Financial Times (FT) hlavní ekonom investiční banky Goldman Sachs Naohiko Baba, který má na starosti japonský trh.
Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda ale na tiskové konferenci popřel, že změna v nastavení tolerančního pásma u výnosové křivky se v podstatě rovná zpřísnění měnové politiky. Zdůraznil přitom, že centrální banka svůj výnosový cíl neruší. Cílem Bank of Japan, jak se japonská centrální banka nazývá, je podle něj zmírnit napětí ve fungování trhu.
Jen se letos vůči dolaru propadá
Dosavadní měnová politika japonské centrální banky je podle mnoha ekonomů extrémní a přispěla v letošním roce k prudkému pádu kurzu japonské měny vůči dolaru. Devizové trhy totiž do kurzů měn započítávají úrokový diferenciál, kdy přihlížejí k vývoji úrokových sazeb ve Spojených státech. Americká centrální banka (Fed) má nyní hlavní sazbu v pásmu 4,25 až 4,50 procenta, což je maximum od roku 2007.
Zdroj: ČTK
