Olympijské hry, vrchol sportovního snažení, jsou spojeny s prestiží, slávou a samozřejmě i finančními odměnami. Zatímco v minulosti byly olympijské hry spíše oslavou amatérského sportu, dnes se jedná o velkolepé mezinárodní události, které přinášejí obrovské zisky. Jak se však mění pohled na olympiádu, mění se i pohled na odměny pro sportovce. V tomto článku se podíváme na to, kolik peněz si olympijští vítězové skutečně vydělají, jak se tyto odměny liší v různých zemích a sportech, a jaké jsou s tím spojené kontroverze.
Současná situace
Dnešní olympijské hry jsou velkým byznysem. Pořadatelé investují miliardy dolarů do příprav a infrastruktury a očekávají obrovské zisky z televizních práv, sponzoringu a prodeje vstupenek. Tato finanční injekce se samozřejmě odráží i na odměnách pro sportovce. Výše odměn se výrazně liší podle země. Některé země, jako jsou USA, Čína nebo Rusko, nabízejí svým olympijským vítězům velmi vysoké finanční prémie. Například v USA mohou olympijští šampioni získat několik milionů dolarů. Na druhé straně jsou země, kde jsou odměny výrazně nižší nebo neexistují vůbec.
Světová atletika, jako první mezinárodní sportovní federace, vyplatí finanční odměny olympijským vítězům. Každý z osmačtyřiceti šampionů z Paříže obdrží 50 tisíc dolarů (zhruba 1,2 milionu korun). Celkem Světová atletika zlatým medailistům z Paříže vyplatí 2,4 milionu dolarů (asi 56 milionů korun). Prezident Světové atletiky Sebastian Coe uvedl, že tento krok je důležitý pro zajištění toho, aby část příjmů generovaných sportovci na olympijských hrách se vrátila těm, kteří dělají z olympiády globální divadlo.
Odměny v jednotlivých sportech
Výše odměny se může lišit i v rámci jedné země a závisí na konkrétním sportu. Obecně platí, že sportovci v individuálních sportech, jako je atletika nebo plavání, mají větší šanci na vyšší odměny než sportovci v týmových sportech. Například atleti a plavci často získávají vyšší finanční prémie díky svým individuálním výkonům.
Prémie pro vítěze olympijských atletických závodů a soutěží jsou nižší než na loňském mistrovství světa v Budapešti, kde každý šampion inkasoval 70 tisíc dolarů (1,6 milionu korun). Od olympijských her 2028 v Los Angeles plánuje Světová atletika prémie rozšířit, odměnu dostanou i závodníci a závodnice na stříbrné a bronzové pozici. Tento krok je považován za správný směrem, což podporují i světoví rekordmani jako Karsten Warholm nebo Armand Duplantis.
Zdroje financování odměn
Odměny pro olympijské vítěze jsou financovány z různých zdrojů. Mezi nejčastější patří státní rozpočet, kde v mnoha zemích jsou odměny pro olympioniky hrazeny přímo ze státního rozpočtu. Další zdroje zahrnují národní olympijské výbory, které často poskytují sportovcům finanční podporu, včetně odměn za úspěchy na olympijských hrách.
Sponzoři rovněž hrají významnou roli, protože mnozí olympijští sportovci mají individuální sponzory, kteří jim poskytují finanční prostředky. Část zisků z prodeje televizních práv může být také použita na odměny pro sportovce, což zdůrazňuje komerční aspekt olympijských her.
Kontroverze kolem odměn
S vysokými odměnami pro olympijské vítěze jsou spojeny i určité kontroverze. Někteří kritici tvrdí, že přílišné zaměření na peníze může narušit sportovního ducha a vést k dopingovým aférám. Jiní se obávají, že velké rozdíly v odměnách mohou vést k nerovnosti mezi jednotlivými sporty a zeměmi.
Olympijský šampion v běhu na 400 metrů překážek, Nor Karsten Warholm, tuto novinku vítá, ačkoliv pro něj samotného má zlatá medaile mnohem větší cenu než peníze. Podobně se vyjádřila i ukrajinská výškařka Jaroslava Mahučichová, která zdůraznila, že finanční odměny umožňují sportovcům lepší podmínky pro trénink a přípravu.
Dopad na sport
Vysoké odměny pro olympijské vítěze mají několik významných dopadů na sport. Finanční odměny přispívají k profesionalizaci sportu, což znamená, že sportovci se mohou více soustředit na trénink a nemusí pracovat na jiných pozicích. To může vést k lepším výkonům a vyšší úrovni soutěžení.
Na druhé straně, tlak na dosažení co nejlepšího výsledku a získání vysoké odměny může vést k většímu tlaku na výkon a zvýšení rizika zranění. Olympijské hry se stávají stále více komercializovaným produktem a vysoké odměny pro sportovce jsou součástí tohoto trendu.