Vojenské výdaje ve světě loni stouply po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun), rostou už osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě zaznamenaly nejprudší meziroční nárůst za posledních nejméně 30 let, zejména kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent. Více než polovina výdajů, 56 procent, připadá na tři země – Spojené státy, Čínu a Rusko. Ve své nejnovější zprávě o tom dnes informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Nejvíce od studené války
Země západní a střední Evropy loni utratily za zbrojení 345 miliard dolarů (7,4 biliony korun) a poprvé tak utratily víc než v roce 1989, kdy skončila studená válka, píše SIPRI. Ruská invaze na Ukrajinu měla přímý dopad na rozhodnutí navýšit tyto výdaje a ze stejného důvodu lze jejich růst očekávat i letos, dodal analytik švédského institutu. O více než třetinu své výdaje na zbrojení navýšilo Finsko, o zhruba desetinu také Švédsko a Polsko.
Ukrajina loni na armádu vydala 44 miliard dolarů (942 miliard korun), více než šestinásobek výdajů z roku 2021. Vojenské výdaje loni na Ukrajině představovaly 34 procent hrubého domácího produktu.
Rusko se přepočítalo
Rusko loni na armádu a zbraně poslalo ani 86,4 miliardy dolarů (1,85 bilionu korun), což představovalo asi 4,1 procenta tamního domácího produktu. Moskva na obranu státu, která je největší položkou ruských vojenských výdajů, loni vydala o třetinu více prostředků, než zamýšlela podle původních rozpočtů, píše SIPRI s odkazem na oficiální ruské údaje.
„Rozdíl mezi rozpočtovými plány Ruska a jeho skutečnými vojenskými výdaji v roce 2022 naznačuje, že invaze na Ukrajinu stála Rusko mnohem více, než předpokládalo,“ uvedla Lucie Béraudová-Sudreauová, ředitelka programu SIPRI pro vojenské výdaje a zbrojní výrobu.
zdroj: ČTK
