Americká armáda plánuje financovat výstavbu závodu na zpracování kovů vzácných zemin, aby si tak zajistila domácí dodávky minerálů důležitých pro výrobu zbraní a elektroniky. S odvoláním na vládní dokumenty to uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí bude první finanční investicí americké armády do produkce vzácných kovů v komerčním měřítku od druhé světové války, kdy investovala do projektu Manhattan zaměřeného na vytvoření první atomové bomby.
Americký prezident Donald Trump letos nařídil americké armádě aktualizovat její dodavatelský řetězec pro materiály, které jsou svým způsobem jedinečné a nutné pro určité účely. Varoval, že závislost na dalších zemích v dodávkách strategických minerálů může ohrozit obranu Spojených států.
Většina vzácných kovů se zpracovává v Číně. Ta pohrozila, že zastaví vývoz speciálních nerostů do USA a využije svůj monopol v rámci obchodního sporu mezi USA a Čínou.
Armádní divize, která má na starosti dohled nad municí, požádala minulý měsíc o návrhy nákladů na pilotní závod na produkci takzvaných těžkých kovů vzácných zemin. To je méně běžný typ specializovaných minerálů, které jsou žádány pro vojenskou výzbroj, vyplývá z dokumentů. Odpovědi očekává do 16. prosince. Mezi oslovenými jsou podle informovaných zdrojů společnosti UCore, Texas Mineral Resources a společný podnik firem Lynas a Blue Line.
Armáda plánuje financovat až dvě třetiny nákladů na rafinerii a nejméně jeden projekt, případně i více. Žadatelé musejí poskytnout detailní podnikatelský plán a mimo jiné přesně uvést, kde budou získávat rudu. Žádost nestanovuje finanční částky, které by armáda mohla poskytnout. Zákon o vojenské výrobě (DPA) z 50. let minulého století však poskytuje Pentagonu velkou finanční svobodu při obstarávaní vybavení nezbytného pro národní obranu.
Podle odborníků z odvětví by pilotní projekt zpracovatelského závodu mohl stát pět milionů až 20 milionů USD (115,1 milionu až 460,3 milionu Kč). Vše bude záviset na umístění, velikosti a dalších faktorech. Náklady na výstavbu celkového závodu by mohly přesáhnout 100 milionů USD.
Napětí kvůli vzácným kovům mezi USA a Čínou se datuje nejméně k roku 2010, kdy Čína po diplomatickém sporu omezila vývoz těchto kovů do Japonska. Jejich ceny pak výrazně vzrostly, což v americké armádě vyvolalo obavy, že Čína by mohla to samé učinit Spojeným státům.
Kovy vzácných zemin je skupina 17 nerostů, převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří například neodym, praseodym, europium či terbium. Používají se při výrobě široké škály produktů, například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě magnetů, laserů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů.
Zdroj: ČTK
