Londýn 28. listopadu (ČTK) – Brexit bez dohody by měl horší následky než finanční krize před deseti lety, varovala dnes britská centrální banka. Pokud by Británie v březnu příštího roku opustila Evropskou unii bez jasných pravidel a bez přechodného období, ostrovní ekonomika by se za rok zmenšila o osm procent. Ceny domů by se propadly téměř o třetinu a libra o čtvrtinu, varovala banka ve své půlroční zprávě o finanční stabilitě, do níž scénáře brexitu zahrnula na žádost vlády.
Analýza Bank of England, jak zní oficiální název britské centrální banky, přichází těsně poté, co britské ministerstvo financí oznámilo, že Británie si brexitem pohorší, ať už se odehraje jakkoli.
V případě scénáře brexitu bez dohody, který centrální banka ovšem nepovažuje za ten nejvíce pravděpodobný, by se nezaměstnanost zvýšila na 7,5 procenta z letošních zhruba čtyř procent a vrcholu z období krize by nedosáhla jen díky masovému odchodu zahraničních pracovníků. Základní úroková sazba by se vyšplhala na čtyři procenta z dnešních 0,75 procenta.
Scénář se dívá pět let dopředu. Návrat k růstu ekonomiky odhaduje teprve na konec roku 2023.
Pokud by nastala mírnější varianta brexitu, kdy by zboží mohlo proudit přes hranice i nadále, ale vztahovala by se na něj cla, stálo by to hrubý domácí produkt (HDP) Británie tři procenta. I v případě optimistické varianty zachování úzkých obchodních vztahů s EU by se ekonomika zmenšila o procento ve srovnání se stavem, kdy by země ve svazku s Unií zůstala.
Centrální banka také podrobila sedm největších britských bank zátěžovým testům. Podle jejího dnešního vyjádření byly testy 2,5krát přísnější než scénáře brexitu. Všechny bankovní domy – Royal Bank of Scotland, HSBC, Barclays, Lloyds, Standard Chartered, Santander a Nationwide Building Society v nich obstály. „Britský bankovní systém je dostatečně silný na to, aby mohl dál sloužit britským domácnostem a firmám v případě neukázněného brexitu,“ komentovala výsledek centrální banka.
Guvernér centrální banky Mark Carney minulý týden podpořil dohodu o brexitu, kterou uzavřela s EU britská premiérka Theresa Mayová. Zdůvodnil to tím, že opuštění Unie bez přechodného období by se rovnalo ropnému šoku ze sedmdesátých let.
