Japonským trhům hraje v poslední době do karet spousta pozitiv – od rychlejšího růstu a vyšší inflace přes záporné úrokové sazby a zlepšení správy obchodních společností až po geopolitické otřesy a atraktivní nacenění. Čím dál větší zájem o ně má i Warren Buffet.
Indexy Nikkei 225 a TOPIX dosáhly nedávno nového 33letého maxima, a i když snad mohou existovat důvody pro taktické stažení či krátkodobé oslabení investičního nadšení, například názorová otočka Fedu nebo devalvace čínské měny, z dlouhodobého hlediska je nástup umělé inteligence spolu se současným dominantním postavením Japonska v robotice jen dalším argumentem pro nákup tamních akcií.
Japonsko má nakročeno, aby znovu potvrdilo své vedoucí postavení ve výrobě čipů
V 80. letech bývalo Japonsko epicentrem výroby počítačových čipů, a i když už muselo ustoupit jiným zemím, dodnes si udrželo klíčovou pozici ve vybraných polovodičových odvětvích, jako jsou NAND čipy (pro flash úložiště, která nepotřebují elektřinu) a senzory. Japonští představitelé se evidentně snaží dostat svou zem zpátky na špici a mají v plánu upravit svou strategii tak, aby se tržby za v Japonsku vyráběné polovodiče do roku 2030 ztrojnásobily až na 15 bilionů jenů (108 miliard dolarů). Tato nová strategie je vědomým krokem k posílení domácí výroby pokročilých polovodičů, jež jsou celosvětově strategickou komoditou a klíčem k ekonomické bezpečnosti a technologickému pokroku, včetně v poslední době tolik populární generativní umělé inteligence. Navíc přichází právě v době, kdy světové leadery čím dál víc znepokojuje ohrožení výroby čipů na Tchaj-wanu, protože tato země vyrábí více než polovinu čipů na světě a 90 % těch nejpokročilejších. Přístup k tchajwanským čipům tak zůstává
klíčem k tomu, aby globální digitální ekonomika dál prosperovala a AI se dál rozvíjela.
Japonské úřady se snaží zajistit domácí produkci polovodičů nové generace, a proto v loňském roce založily konsorcium jménem Rapidus, do něhož investovalo osm japonských firem, mimo jiné Sony, Toyota či Softbank. V nadcházejícím desetiletí mají v plánu do něj vložit celkem 36 miliard dolarů. Japonská vláda přispěje subvencí ve výši zhruba 500 milionů dolarů. Cílem je vyvinout novou generaci čipů o velikosti 2 nanometry. Kromě toho přislíbila vláda finanční
podporu až 476 miliard JPY na vybudování nové továrny TSMC v Kumamotu v jižním Japonsku a subvenci ve výši 92,9 miliard JPY firmě Kioxia Holdings, která se specializuje na flash paměti a hodlá otevřít výrobnu ve středním Japonsku. V tomto ostrovním státě však expandují i americké firmy jako například Micron, který nedávno představil nový program americko-japonské spolupráce na výzkumu a vývoji polovodičů, o který projevily zájem některé místní firmy, jako Tokyo Electron.
Vzhledem k tomu, že bylo Japonsko svého času leaderem technologického výzkumu a inovací, má i dnes potenciál vyplnit mezery na trhu a pomoci snížit rizika světovým polovodičovým firmám, které utíkají z Číny a Tchaj-wanu. Nárůst japonských investic přichází právě v okamžiku, kdy celosvětově roste potřeba diverzifikace dodavatelských řetězců, a může předznamenávat návrat Japonska do pozice technologického giganta.
Značný potenciál v oblasti generativní AI
Japonské firmy bývaly tradičně leadery v oblasti výroby, vývozu a průmyslového využití robotů.
Zvláště populární byla na domácí scéně integrace robotů do průmyslové výroby. Tu bylo snadné
realizovat kvůli neustálému poklesu ekonomicky aktivní populace způsobenému stárnutím japonské společnosti a nízkým přistěhovalectvím. Proto jsou japonské podniky i dělníci ochotnější investovat do robotů, kteří jim pomáhají zvyšovat produktivitu, celkovou produkci i růst HDP. Během japonského hospodářského vzestupu kráčely v čele vývoje robotů firmy jako
FANUC, Kawasaki Heavy Industries, Sony, či Yaskawa Electric Corporation.
Japonské úspěchy na poli robotiky a účast země na dřívějších boomech AI s sebou nesou značný potenciál i v případě nejnovější generativní AI. Kvůli klesající populaci a snadnému přístupu k čipům budou firmy i nadále otevřené zavádění nových technologií. Zhruba 60 % japonských firem má čistý cash flow s velmi nízkým koeficientem zadlužení, což jim umožní investovat do výzkumu a vývoje AI, na rozdíl od jejich mezinárodních konkurentů, kteří budou patrně čelit prostředí s vysokými úrokovými sazbami. Navíc je v Japonsku dostatek pracovních sil se zkušenostmi z vývoje technologií a AI, zejména díky dřívějším úspěchům na poli robotiky i v dalších technologických oblastech, ale i díky nepřetržité spolupráci s technologickými firmami z celého světa.
Ve spojení s AI mohou roboti přinést skokový nárůst produktivity a novou éru japonské výroby
Největší potenciál Japonska spočívá patrně v tom, že zkombinuje své úspěchy na poli robotiky s nově dostupnými AI a vytvoří zcela novou technologii, která může změnit tvář globální ekonomiky. Umělá inteligence aplikovaná v robotice nabízí robotům nový způsob, jak plnit příkazy a úkoly, které dostanou. Mohou tak být nezávislejší, získají schopnost se učit, chápat, řešit, uvažovat a reagovat a nebudou tolik závislí na lidských příkazech. Pro průmyslové využití to znamená, že se robot může například samostatně pohybovat po rušném skladu, adaptuje se a mění trasy v případě nepředvídaných událostí, případně chápe dodavatelské řetězce a zefektivňuje skladové zásoby, přičemž zároveň analyzuje data a hledá možné zádrhele. Kromě skokového zvýšení produktivity může tento „sňatek“ robotů s AI přinést i zefektivnění práce a globálního obchodu, a odstartovat tak v Japonsku novou éru hospodářského rozkvětu. S AI začínají pracovat japonské společnosti z nejrůznějších sektorů
ekonomiky.
Mobilní divize SoftBank vyvíjí japonský ekvivalent ChatGPT. Společnost CyberAgent
oznámila, že spustila vlastní rozsáhlý jazykový model (LLM), s jehož pomocí mohou firmy vytvářet nástroje na bázi AI chatbotů. Také NTT má v plánu vyvinout ještě v tomto fiskálním roce vlastní LLM a nabídnout ho dalším podnikům. Průmyslový konglomerát Hitachi si interně zřídil takzvané Centrum generativní AI, které má pomoci využít generativní AI ke zvýšení produktivity zaměstnanců a má v plánu poskytovat konzultační služby v oblasti AI i dalším firmám.
Autor textu: Charu Chanana
