Dubnová inflace překonala očekávání finančních trhů i centrální banky. Příští měsíce by měly přinést zklidnění a stabilizaci meziroční inflace v oblasti 3 %, inflace ale zůstane výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB po celý zbytek letošního roku.
Meziroční inflace v dubnu vzrostla z 2,3 % na 3,1 %: dosáhla tak nejvyšší úroveň od loňského září. Finanční trh očekával inflaci na úrovni 2,7 %, minulý týden zveřejněná prognóza z dílny ČNB očekávala dubnovou meziroční inflaci na úrovni 2,9 %.
Zrychlení cenového růstu bylo patrné u většiny položek spotřebního koše, k nejvýraznějšímu zrychlení došlo u cen pohonných hmot a u cen alkoholických a tabákových výrobků. Jednou z mála výjimek, jež za duben hlásí zmírnění meziročního cenového růstu, je odívání a obuv.
U položek spadajících do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky, byl vývoj meziročních cen smíšený. Údaj o dubnové jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška, jádrová inflace zřejmě vykáže mírný růst z březnové úrovně, jež činila 3,3 %. Nedávno zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním druhém čtvrtletí zpomalí na 3 % poté, co v prvním čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 %.
Dubnový nárůst celkové inflace byl v případě české ekonomiky vyšší, než se čekalo, ještě dramatičtější vývoj je ale patrný v dalších středoevropských ekonomikách. V Polsku se v dubnu meziroční inflace vyšplhala na 4,3 %, v Maďarsku hlásí čerstvě zveřejněný údaj úroveň 5,1 %.
V letošním dubnu došlo napříč Evropou k výraznému zrychlení meziročního růstu cen pohonných hmot, což bylo dávno nízkou srovnávací základnou, kterou představoval vývoj těchto cen v dubnu loňského roku.
Celková inflace by se v případě české ekonomiky mohla v dalších měsících stabilizovat, zůstane však v oblasti tří procent a v samotném závěru letošního roku ještě zřejmě přechodně dále vzroste.
Vývoj inflace povede k debatám o zvýšení úrokové míry
Růst spotřebitelských cen tak po celý letošní rok zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Jak aktuální vývoj inflace, tak její výhled, utvrdí bankovní radu ČNB v názoru, že je třeba začít se zvyšováním úrokových sazeb, s tímto krokem ale bankovní rada zřejmě vyčká až do letošního druhého pololetí, konkrétně na své srpnové zasedání.
Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně 2,8 % až 2,9 % poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 %. V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout ke 2 %, tedy do oblasti inflačního cíle ČNB.
Aktuální vývoj inflace a její výhled povedou v rámci bankovní rady ČNB k debatě o zvýšení úrokových sazeb. Osobně si myslím, že v červnu zůstanou úrokové sazby ČNB beze změny, a to i díky aktuálnímu posilování koruny, jež samo o sobě vede ke zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice.
První zvýšení úrokových sazeb ČNB by ale mohlo přijít v srpnu a další by mohlo následovat v letošním závěrečném čtvrtletí: repo sazba ČNB by tak letos mohla vzrůst z aktuální úrovně 0,25 % na úroveň 0,75 %. Růst úrokových sazeb ČNB by byl zároveň příznivou zprávou pro korunu a vyšší úrokové sazby by tak měly vést k dalšímu posílení kurzu české měny vůči euru.
Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments
