Pokud by se dál vyhrotila situace na Blízkém východě, mohlo by to vést k dlouhodobému zvýšení cen ropy o 20 procent, je přesvědčen šéf německého ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest. Ještě horší by podle něj pro Evropu byly nepřímé dopady související například se zhoršením ekonomické situace v Číně, která je největším světovým dovozcem ropy z Blízkého východu.
„Když už to nebude eskalovat, zvedne se cena ropy dočasně, jak tomu bylo v uplynulých letech opakovaně, ale pokud by situace eskalovala, je třeba počítat s tím, že cena (ropy) výrazně poroste,“ řekl Fuest zahraničním novinářům v Berlíně.
Pokud by se vývoz ropy z Perského zálivu zastavil úplně, třeba v případě, že by Írán zablokoval Hormuzský průliv, mohla by podle Fuesta cena ropy stoupnout zhruba o 20 procent. To odpovídá podílu exportu přes Hormuzský průliv na celosvětové spotřebě ropy.
Další experti očekávají v případě uzavření úžiny mezi Íránem a Ománem, která propojuje blízkovýchodní producenty s klíčovými trhy po celém světě, ještě razantnější růst cen. Z nynějších zhruba 66 dolarů za barel severomořské ropy Brent by podle nich mohla stoupnout i na více než 100 dolarů.
Pokud by se naplnil spíše odhad šéfa Ifo, neznamenalo by to podle něj pro Německo a evropské země žádné katastrofální dopady. „Byl by to negativní dopad, ale hospodářský růst by to zásadně nezměnilo,“ myslí si Fuest. Například Německo ročně dováží ropu za 26 miliard eur, a muselo by tak podle něj počítat s tím, že za ni zaplatí přibližně o pět miliard eur více.
Dramatické dopady by nepocítily ani Spojené státy, které dnes těží více ropy, než samy spotřebují. „Negativní dopady by ale pocítila Čína,“ uvedl Fuest o mocnosti, která z Blízkého východu dováží přes 40 procent ropy, kterou spotřebuje. Právě pokles hospodářského růstu Číny by pak mohl mít výrazné dopady i na Evropu, a to větší než samotný vzestup cen ropy.
Zdroj: ČTK
