Pokračující růst ekonomiky loni pocítili i výrobci a prodejci šperků z drahých kovů. Počet zlatých, stříbrných a platinových šperků, které Puncovní úřad loni opatřil ochrannou značkou, meziročně vzrostl. V případě zlatých šperků byl růst téměř pětinový a počet zlatých šperků byl nejvyšší od roku 2010. Vyplývá to z výroční zprávy Puncovního úřadu za rok 2018.
Puncovní úřad loni opatřil ochrannou značkou 1,1 milionu zlatých šperků, zatímco o rok dříve to bylo 940.000. Počet stříbrných šperků opatřených puncem loni stoupl na 1,13 milionu a šperků z platiny na 786.
Zpráva uvádí, že 2,074 tuny zlata, 8,17 tuny stříbra a přes dva miliony kusů šperků vyzkoušelo a označilo 33 pracovnic, které pracují na deseti pracovištích Puncovního úřadu. Počet pracovnic úřadu v letech 2007 až 2013 v důsledku krize klesl, v posledních letech ale množství předkládaného zboží opět roste a řada pracovišť tak naráží na hranice možností. Úřad proto letos požádá ministerstvo průmyslu o trvalé navýšení rozpočtu, aby mohl zaměstnat bývalé pracovnice, které jsou již ve starobním důchodu.
Podíl tuzemské výroby na celkovém množství předloženého zboží činil v případě zlata 40 procent, u stříbra 22 procent. „To stále ještě potvrzuje dobrou konkurenceschopnost tuzemských šperkařských firem,“ uvádí úřad ve zprávě. Nejvíce se do Česka dováží zboží z drahých kovů z Německa (2,583 tuny), Itálie (2,123 tuny), Turecka (653 kilogramů), Číny (482 kilogramů) a Bulharska (341 kilogramů).
Úřad loni provedl 1559 kontrol a uložil 340 pokut za 3,072 milionu korun. Zachytil 33.730 kusů závadných šperků. Mezi zjištěnými závadami figurovalo zejména neoznámení základních údajů, dále chybějící odpovědnostní značka či špatná deklarovaná ryzost. V žebříčku zemí mělo největší podíl zachycených závad Španělsko (8,3 pct), Hongkong (3,4 pct) a Turecko (3,09 pct). Z Česka bylo předloženo 601.000 kusu zboží, z toho závadu úřad objevil u 12.343, což je podíl závad 2,05 procenta.
Úřad provedl loni i 120 kontrolních nákupů pod skrytou identitou u internetového prodeje zboží z drahých kovů. Tento způsob prodeje se dynamicky rozvíjí, v množství prodaného zboží ale nepředstavuje zásadní podíl. Úřad zjistil, že porušování předpisů prodeji na internetu není žádnou výjimkou, u neregistrovaných prodejců je dokonce pravidlem. V nezanedbatelném množství šlo o klamání o udávaném kovu. Puncovní inspekce bude v kontrolách pokračovat.
Trh se zlatými šperky od roku 2014 zvolna roste. Svého dna dosáhl v roce 2013, kdy úřad opuncoval 708.000 zlatých šperků o hmotnosti 1,463 tuny. Bylo to nejméně zlatých šperků s ochrannou známkou od roku 1993. Posledním vrcholem trhu byl rok 2007, kdy úřad opuncoval 1,893 milionu zlatých šperků o hmotnosti 4339 kilogramů. Na výrobce a prodejce šperků poté dolehla hospodářská krize.
ČTK
