Rusko poslední měsíc posiluje vojenskou přítomnost u hranic s Ukrajinou, na místě je již okolo 100-150 tisíc vojáků. Kreml opakovaně odmítá, že by plánoval invazi, avšak ze svých základen na Dálném východě začal přesouvat tanky, bojová vozidla, raketomety a další vojenskou techniku na západ. Ukrajinská armáda je oproti situaci před sedmi lety mnohem vyspělejší a kromě 250 tisíc aktivních vojáků je připraveno až 900 tisíc záloh. Případný spor tak může vyostřit ve vleklou a velmi krvavou válku s nedozírnými následky pro blízké i široké okolí.
Vzrůstající konflikt sleduje s obavami celý svět. Nejistotu lze již pozorovat na prudkém vzrůstu ceny ropy, která ve středu vystoupala až na 90 dolarů za barel a ocitla se tak na svém maximu od poloviny října 2014. Jiná aktiva naopak rychle padají. Znatelně oslabují zejména kryptoměny, např. bitcoin (následovaný ethereem) si odepsal okolo 50 % oproti svému vrcholu z loňského listopadu. V červených číslech jsou však i akciové trhy. Moskevská burza je nejníže od podzimu 2020, americký index SP500 oslabuje nejrychleji od začátku pandemie (cca 8 % za leden) a evropské akcie (včetně pražské burzy) klesly za poslední týden okolo 5 %. Byť existují pro tyto propady i jiná vysvětlení, např. obavy z vzrůstu úrokových sazeb, geopolitický faktor je nepochybně jedním z podstatných příčin.
Daleko horší situace by však nastala, pokud by se válečný konflikt skutečně rozhořel. Jak již bylo řečeno, nejspíše by se nejednalo o několikatýdenní střet, ale došlo by k vleklému sporu, do kterého by se nepřímo zapojila řada zahraničních aktérů. Jaké ekonomické dopady by se daly očekávat?
- Výprodej cen akcií. Politické krize jsou obecně spojeny s celkovým poklesem akciových titulů. Pravidlo se potvrdilo mj. v případě krize na Krymu, ovšem zde je „sud se střelným prachem“ podstatně větší.
- Propady burz a měn ze zemí blízko konfliktu. První na ráně v případném výprodeji by byl zejména středoevropský region, který je obecně velkými investory brán jako rizikovější oblast. Propad by se týkal i místních měn.
- Růst cen energií, zejména v Evropě. Zablokování projektu Nord Stream II a obecně zpomalení dodávek ostatních surovin by se podepsalo na další akceleraci cen.
- Zpomalení ekonomického růstu v Evropě. Dražší energie zvýší firmám náklady a povedou ke snížení jejich konkurenceschopnosti. Kontinent by se ve finále mohl ocitnou poblíž stavu stagflace, tj. vysoké inflace a stagnace HDP.
- Růst ceny zlata a bezpečných aktiv, např. amerických dluhopisů, dolaru či švýcarského franku.
