Růst ekonomiky příští rok zpomalí, nezaměstnanost poroste

Růst české ekonomiky příští rok zpomalí na 2,2 procenta z letos odhadovaných 2,5 procenta. Stejně tak zpomalí růst mezd a nepatrně stoupne nezaměstnanost. Zároveň by měla klesnout inflace, ale stále zřejmě zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků oslovených ČTK.

„Hlavním tahounem růstu ekonomiky bude nadále spotřeba domácností, která si navzdory slabším číslům ze zahraničí udržuje solidní růst,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Obecně lze podle Lukáše Hendrycha z poradenské společnosti BDO říct, že odhady české ekonomiky kopírují trend zemí Visegrádské čtyřky, jejichž hospodářská situace je v současné době stále v dobré kondici.

Každopádně ekonomika podle ekonoma ČSOB Petra Dufka vstoupila do fáze zpomalení. „Hlavní rizika dalšího vývoje vidím především v zahraničí – obchodními válkami počínaje a útlumem poptávky po automobilech konče,“ uvedl.

Inflaci, která bude letos zřejmě nejvyšší od roku 2012, ovlivní příští rok protichůdné faktory. Nejdříve to bude zdražení cigaret a alkoholu kvůli vyšší spotřební dani a následně v souvislosti s rozšířením elektronické evidence služeb (EET) od května snížení DPH u vybraných výrobků a služeb. „Celková inflace by se většinu roku 2020 měla pohybovat v intervalu 2,5 až 3,0 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Situace na trhu práce by příští rok měla podle ekonomů zůstat napjatá, což by mělo nadále vést k poměrně vysokému růstu mezd a platů. „Očekávané zpomalení ekonomiky českému trhu práce neuleví. Na trh práce nyní vstupují slabší populační ročníky, které ani zdaleka nepokryjí jeho současné potřeby. I když některé firmy už započaly s redukcí zaměstnanců a další se přidají, na trhu práce se to ještě neprojeví. Uvolnění pracovníci velmi snadno nejdou uplatnění jinde,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Kvůli situaci na trhu práce přitom podle Hendrycha zejména průmyslové firmy nacházejí východisko v zavádění digitálních technologií, jako je například rozšířená realita. Ta umožňuje i poučeným laikům vykonávat některé činnosti, k nimž nemají plnou kvalifikaci. „Děje se tak v době, kdy dvě pětiny učňů pracují po škole mimo svůj obor a je stále složitější udržet přirozenou generační výměnu v technických profesích,“ uvedl.

Navíc bude podle MF vedle přetrvávajícího nedostatku pracovní síly působit na růst mezd a platů zvyšování minimální a zaručené mzdy a také růst platů ve veřejném sektoru.

Ohledně vývoje kurzu koruny se hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč domnívá, že příští rok by mohl být ve znamení posílení české měny. Koruna by podle něj mohla prolomit i hranici 26 korun za euro. Ta se v letošním roce obchodovala v průměru kolem 25,70 Kč/EUR. „Korunu by měla táhnout lepší nálada na globálních trzích spojená s opadáváním politických nejistot,“ uvedl. V materiálu ministerstva ekonomové odhadují příští rok průměrný kurz 25,40 Kč/EUR.

„Kurz koruny nadále zůstává v kleštích dvou protichůdných faktorů – reálné konvergence a technické překoupenosti. Proto i v roce 2020 nemá důvody k razantním pohybům na jednu či druhou stranu ze současné úrovně,“ uvedl Marek.

Výsledky vybraných ukazatelů z průzkumu MF:

Zdroj: 48. Kolokvium – průzkum prognóz makroekonomického vývoje (MF, listopad 2019)