Důvěra v českou ekonomiku v březnu klesla nejvíce od listopadu 2011. Meziměsíční pokles byl o 3,2 bodu na 94,4 bodu, níže byl indikátor naposledy v říjnu 2013. Skeptičtější byli spotřebitelé i podnikatelé. Analytici uvedli, že dnešní data Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyznívají ještě poměrně optimisticky, protože neodrážejí zhoršení situace z posledních dnů. Drastický propad tak lze čekat v průzkumu za duben, shodli se. Data představují první signál o dopadu opatření v souvislosti se šířením koronaviru na národní hospodářství.
Průzkum k důvěře provedl ČSÚ v první polovině března. Mezi podnikateli se důvěra snížila o 3,2 bodu na 93,1 bodu, nižší byla ve všech odvětvích kromě stavebnictví, kde stagnovala. V průmyslu klesla nejvýrazněji od února 2009 a to přesto, že relativně velká část respondentů dotazník vyplnila začátkem měsíce, kdy se situace v souvislosti s šířením koronaviru nemusela jevit natolik kritická, uvedli statistici.
I spotřebitelé byli pesimističtí, jejich důvěra v březnu klesla o 3,6 bodu na 100,5 bodu. Ekonomickou situaci a její výhled hodnotili v březnu nejhůře za uplynulých šest let. „Mezi spotřebiteli rezonovaly ze všeho nejvíce obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a také jejich vlastní finanční situace,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Pokud by se podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera šetření konalo dnes, velmi pravděpodobně by důvěra zaznamenala jeden z nejvyšších meziměsíčních poklesu. Upozornil, že například předstihový indikátor Ifo z německé ekonomiky v březnu zaznamenal nejprudší meziměsíční pokles v historii a dostal se na úroveň z konce krizového roku 2009. „Obecně však dnešní indikátory potvrzují to, co bylo zřejmé, a to, že tuzemská ekonomika během několika týdnů zažívá obrat o 180 stupňů. Hloubka recese bude určena podle toho, jak dlouho budou restriktivní opatření trvat a jaká opatření přijmou vlády,“ uvedl.
Také podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského se dopad aktuálních opatření z větší částí projeví v dubnových číslech. „I tak je ale patrné, že se výrazně zvýšily obavy domácností ze zhoršení jejich ekonomické situace. Prozatím však nerostou obavy ze ztráty zaměstnání,“ dodal.
Zdroj: ČTK
