Americká společnost Pfizer spolu s německou BioNtech oznámily, že mají vakcínu proti COVIDu, která má až 90procentní účinnost. Je prý v poslední fázi testování a schválená by mohla být do několika týdnů. Světová zdravotnická organizace navíc tvrdí, že ve velmi pokročilé fázi je cca deset vakcín, mezi nimi např. produkt firmy AstraZeneca, o který má předběžný zájem česká vláda.
V souvislosti s touto informací posílily evropské i americké akcie v očekávání brzkého konce pandemie. Je opravdu dobrá zpráva, že první vakcíny by mohly být k dispozici již v lednu příštího roku, bohužel to ale automaticky neznamená okamžité otevírání ekonomik a vrácení do stavu, který byl běžný rok předtím.
V prvé řadě se objevily komplikace s americko-německou vakcínou. Ta musí být uchovávána v prostředí o teplotě mínus 80 stupňů celsia, což může způsobit značné logistické problémy. Nejde však jen o to. I kdyby byla tato vakcína (nebo jiná s lepšími podmínkami uchovávání) připravená k použití již začátkem ledna, bude nějakou dobu trvat, než se vyrobí požadované množství očkovací látky. České ministerstvo zdravotnictví v této souvislosti odhaduje, že většina dávek k nám dorazí až někdy v dubnu. V tomto měsíci se očekává široká dostupnost vakcíny mj. i v USA a taktéž vedení Světové zdravotnické organizace odhaduje, že lze očekávat zvrat v pandemii nejdříve během března příštího roku.
Hromadné očkování jednotlivých národů tedy nastane (možná) až zhruba od konce dubna, avšak trvá nejméně čtyři týdny, než látka nabyde účinnosti a konkrétní člověk získá protilátky. Z toho logicky vyplývá, že dnes tolik vzývaná „kolektivní imunita“ vznikne v populaci až během června a teprve tehdy bude možné bezpečně otevírat hranice jednotlivých států. Zřejmě se to ale bude týkat pouze vyspělých zemí, ty rozvojové nebudou mít dostatek prostředků na včasné zajištění vakcíny a bude se u nich proočkovávat mnohem pomaleji.
Pokud tedy nenastane něco velmi neočekávaného, státy začnou naplno otevírat své ekonomiky až na začátku léta. Nicméně bude to pravděpodobně platit jen pro cesty do/z těch zemí, které budou mít imunizovanou populaci – zejm. Evropa, severní Amerika, některé asijské země aj. Celosvětový růst cestovního ruchu nebo letecké dopravy je tedy nejspíše ještě chimérou.
Imunologové navíc během jara očekávají tzv. třetí vlnu epidemie, která si pravděpodobně vyvinutí další hromadné lockdowny spojené s negativními ekonomickými dopady a nárůstem zadlužení. Kvůli tomu je příliš optimistické odpočítávat poslední dny, do kdy nás bude ovlivňovat pandemie.
