Kurz české měny vůči euru i vůči dolaru se dostal na svá roční maxima a pomalu se přibližuje kondici z dob před koronavirem. Řada skutečností přitom nasvědčuje, že naše měna bude dál posilovat. Svět se pomalu zotavuje z pandemie, v ČR dochází k rozvolňování ekonomiky a ČNB avizovala zvyšování úrokových sazeb. Otázkou však je, kdy se centrální bankéři odhodlají k „utahování opasků“ příp. zda nedojde k nečekanému otřesu na globálních trzích.
Letošní jaro je o poznání optimističtější, než loňské. Výkon české ekonomiky byl za první čtvrtletí lepší, než průměr EU (analytici očekávali mnohem hlubší propad, než – 0,3 %), což svědčí o odolnosti tuzemských firem. Očkování obyvatel se po počátečních problémech de facto vyrovnalo průměru EU (33 %, resp. 36 %) a predikuje se růst HDP, který bude podpořen vysokou spotřebitelskou poptávkou po nuceném lokdownu.
Všechny tyto okolnosti povedou k vyšší inflaci. ČNB predikuje na tento rok okolo 3 %, avšak podle Eurostatu se inflace v ČR pohybovala již v dubnu (před rozvolňováním) na úrovni lehce přes 3 %. Přičemž otevírání ekonomiky, masivní růst odložené spotřeby a zvýšení cen světových komodit (ropa, potraviny, kovy aj.) povede k další akceleraci inflace, která může lehce dosáhnout 4 nebo i 5 procent.
ČNB si tuto situaci uvědomuje a bude nucena zvýšit úrokové sazby (vyšší úrokové sazby znamenají, že koruna přináší vyšší výnosy investorům), naproti tomu Evropská centrální banka sazby nejspíše nezvýší a její záporný úrok se z aktuálních -0,5 zřejmě dlouho nedostane.
Úrokový rozdíl ČR oproti eurozóně se tedy ještě zvýší a jeho atraktivitu uvidí především dluhopisoví investoři. České dluhopisy nabízejí již teď solidní výnos přesahující 2 %, který v Evropě není úplně běžný. Zpřísnění měnové politiky povede k ještě větší prémii, což přiláká další investory.
Otázka však zní, kdy ČNB zareaguje – podle indicií nechají bankéři spíše přepálit inflaci, než aby chvátali s utahováním opasků. Ve zprávě centrální banky z 13. května uvedl guvernér Jiří Rusnok, že „vhodný čas pro opětovné zvyšování úrokových sazeb ještě nenastal a bylo by chybou ho uspěchat. Naopak za menší chybu považujeme případné mírné zpoždění zvyšování sazeb“. V následujících měsících bude tedy koruna spíše stagnovat a výraznější růst může následovat spíše během léta nebo v druhé polovině roku v závislosti na tom, jak silný úrokový mix ČNB vypálí.
Střadatelé, kteří plánují vložit peníze do českých aktiv (dluhopisů nebo akcií) by neměli příliš otálet. Pokud nedojde ke globálnímu otřesu na trzích, který odradí investory z rizikových aktiv (Česko je ve světě pořád bráno jako částečně rozvojová ekonomika), naše akcie či dluhopisy v dohledné době dále zdraží.
