Čína je největším světovým spotřebitelem, výrobcem či dovozcem řady komodit, bez kterých se druhá nejsilnější ekonomika světa neobejde. Patří mezi ně ropa, uhlí, měď, hliník, zinek nebo železná ruda. Jenže Čína není izolovaná země od zbytku světa, a tak je prakticky vyloučeno, aby se na jejím trhu zmíněné suroviny prodávaly za jiné než světové ceny.
Vláda se ale rozhodla, že nebude přihlížet tomu, jak masivní zdražování surovin brzdí čínský průmysl a celkové hospodářské oživení země. Začala proto některé komodity uvolňovat na trh ze svých strategických rezerv. Jde zejména o uhlí, kovy, ale i například kukuřici.
Čínské vládní instituce ale přinejmenším od jara používají širokou paletu nástrojů, pomocí nichž se snaží cenový růst brzdit. Došlo například k zastavení publikací některých cenových indexů za účelem odradit od spekulativních nákupů, nebo zahájení vyšetřování podezřelých obchodů na komoditních burzách. Podle analytiků je ale pravděpodobnější, že zchlazení cen přinese nakonec utlumení průmyslové výroby, ke kterému s v Číně schyluje.
