Tzv. burzovně obchodovatelné fondy, známější pod názvem ETF, zažívají mezi investory boom. Nevybírají jednotlivé akcie, ale investují do celých burzovních indexů (např. S&P 500), odvětví (jako je třeba zemědělství či moderní technologie) nebo komodit jako zlato, ropa apod. Jsou široce diverzifikované – obchodují až s několika tisíci tituly – a jejich klíčová výhoda oproti klasickým fondům spočívá v minimálních poplatcích v řádu desetin procenta.
ETF jsou vhodná alternativa pro „středně pokročilé“, kteří nemají dostatek zkušeností (nebo nechtějí ztrácet čas), aby správně analyzovali perspektivy jednotlivých akcií, ale zároveň mají určité povědomí o finančních trzích a jsou schopni odhadnout potenciál určitých trendů. Namísto dlouhých hodin strávených výběrem konkrétních titulů tak mohou vsadit na celý sektor – např. na zelenou energetiku.
Méně zkušení investoři mohou vložit peníze i do klasických podílových fondů, kterých je na trhu dostatek, avšak tyto subjekty mají poměrně vysoké poplatky. Je běžné, že z každého pravidelného vkladu odečtou správci okolo 3 % ve formě „vstupního poplatku“ a dále až 2 % ročně za samotné vedení fondu. Investor tak v prvních letech ztrácí (ještě před ziskem) až 5 % p. a. ze svého portfolia. Naproti tomu poplatky za ETF se běžně pohybují v řádu desetin procenta, takže při výběru vhodného „kusu“ střadatel ušetří značné peníze, které mu zvyšují výkonnost portfolia.
A do jakých ETF je možné vložit své prostředky? Investovat se dá prakticky do čehokoliv. Fondy např. kopírují index SP 500 (500 největších na burze obchodovaných amerických podniků), nebo evropské indexy včetně pražské burzy; mezi oblíbené patří také iShares Core MSCI World ICITS ETF, který je zaměřen na nejznámější akcie z 23 vyspělých zemích (např. Apple, Amazon, VISA, Nestlé) nebo iShares Core High Dividend ETF akumulujících dividendové tituly. Jiné se soustředí na konkrétní odvětví, třeba na vodohospodářství, technologické firmy či na péči o stárnoucí populaci (v porftoliu zejména zdravotnictví a pečovatelské služby).
Pro větší odvážlivce jsou k dispozici „exotičtější“ fondy investující do ropy, zemního plynu nebo do uranu. V současnosti se spekuluje o renesanci jádra a kdo si na to chce vsadit, může vložit peníze do ETF zahrnující uranové těžařské firmy či jaderné elektrárny. Existují také realitní fondy skupující zemědělskou půdu a dokonce je možné investovat přímo do dobytka. Daný subjekt má zkratku COW. Potenciální střadatelé mají vskutku bohatý výběr.
Není bez zajímavosti, že se výnosnost mnohých ETF vyrovná klasickým „podílovkám“. Podle řady studií nedokáže většina aktivně řízených fondů dlouhodobě překonávat trh a víceméně – byť slušně vydělávají – jen kopíruje výkonnost vybraného odvětví. Proto si mnozí investoři raději vyberou tzv. pasivní fond a zbaví se většiny poplatků.
Na závěr je nutné upozornit, že ETF nejsou vhodné pro všechny. Nezkušení střadatelé nemusí odhadnout budoucí vývoj trhu a pak „skončí po vlastní ose“ ve velké ztrátě. V jejich případě je tedy lepší svěřit peníze zkušeným – i za cenu poplatků.
