Přebytek běžného účtu Německa zůstává čtvrtým rokem nejvyšší na světě. Za loňský rok dosáhl asi 293 miliard dolarů (6,7 bilionu Kč), uvedl dnes ve svém odhadu ekonomický institut Ifo. Výsledek podle agentury Reuters pravděpodobně povede k další kritice fiskální politiky kancelářky Angely Merkelové.
Bilance běžného účtu je širším měřítkem obchodu. Sleduje tok zboží a služeb a také investic do země a opačným směrem.
Druhý největší přebytek běžného účtu má za loňský rok podle výpočtů Ifo Japonsko, a to 194 miliard dolarů.
K přebytku Německa přispívá hlavně to, že mnohem více německého zboží a služeb, než kolik je dovezeno do země, se prodává v zahraničí. Za loňský rok bude deficit značný navzdory globálnímu obchodnímu napětí.
Ekonom institutu Ifo Christian Grimme uvedl, že k růstu přebytku přispělo oslabení eura a také zvýšení dovozu do Británie díky zotavení tamní poptávky. „Naproti tomu dovoz ve druhé polovině roku 2019 rostl velmi slabě – pokračující recese v německém průmyslu výrazně omezila dovoz meziproduktů,“ řekl Grimme agentuře Reuters.
Německo kvůli svému přebytku už léta čelí kritice Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské komise (EK). Ty největší evropskou ekonomiku vyzývají, aby povzbudila domácí poptávku a zvýšila dovoz, a pomohla tak zlepšit ekonomickou rovnováhu a hospodářský růst v jiných regionech. Silný německý export často kritizuje také americký prezident Donald Trump.
Grimme také poznamenal, že přebytek běžného účtu Německa loni vystoupil zhruba na 7,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 7,3 procenta v předchozím roce. EK považuje za dlouhodobě udržitelný deficit běžného účtu šest procent výkonu ekonomiky. Přebytek Německa je od roku 2011 trvale nad touto takzvanou indikativní prahovou hodnotou.
