Největší cenový propad nastal u energie, která meziročně zlevnila téměř o osm procent. Snížení její ceny bylo nicméně menší než v červenci. Deflace se projevila ještě u průmyslového zboží mimo energii. Jeho cena meziročně klesla o 0,1 procenta. Naopak k největšímu cenovému nárůstu došlo u potravin, tabáku a alkoholických nápojů, a to o 1,7 procenta. V meziměsíčním vyjádření se pak cenová hladina v eurozóně v srpnu snížila o 0,4 procenta, jak uvedl Eurostat.
Z hlediska jednotlivých zemí ceny nejvíce klesly na Kypru, kde meziročně umazaly bezmála tři procenta. Více než dvouprocentní deflaci zaznamenalo ještě Řecko. Ve většině ostatních zemí, kde ceny klesaly, se deflace udržela do jednoho procenta. Naopak nejvyšší růst cenové hladiny vykázalo Slovensko, a to o 1,5 procenta. V meziměsíčním srovnání se ceny nejvíce snížily v Belgii (o 1,5 procenta), nejvíce vzrostly v Lucembursku (o 0,9 procenta). Zajímavé bude sledovat reakci Evropské centrální banky, která se snaží inflaci už řadu měsíců dostat blízko cílové dvouprocentní hranice, ovšem bez většího úspěchu.
[…] deflace je zároveň nejhlubší i mezi všemi členskými státy Evropské unie. V rámci evropské […]