Jde o druhý mezičtvrtletní pokles HDP v řadě a ekonomika eurozóny tedy znovu upadla do recese s tím, jak na služby a maloobchod dopadají omezení související s pandemií. Řada ekonomik ale v prvním čtvrtletí vykázala mezikvartální růst HDP, což platí o Francii, Belgii, Rakousku či Finsku.
Velké ekonomiky jako Německo, Itálie a Španělsko ale vykázaly mezičtvrtletní pokles HDP a vzhledem ke své velikosti stáhly k poklesu také eurozónu jako celek. Mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny o 0,6 % znamená mírně lepší výsledek, než se čekalo, neboť tržní konsensus počítal s poklesem HDP o 0,8 %. V meziročním vyjádření se pokles HDP výrazně zpomalil, na 1,8 %, když v závěrečném čtvrtletí roku 2020 meziroční pokles činil 4,9 %.
Detaily k vývoji HDP eurozóny za letošní první čtvrtletí nejsou v tuto chvíli k dispozici: zveřejněny budou až 8. června, ovšem 18. května bude zveřejněn ještě zpřesněný předběžný odhad celkového výkonu ekonomiky za první tři měsíce letošního roku. Dá se nicméně předpokládat, že mezičtvrtletní pokles HDP byl tažen spotřebou domácností a zřejmě také investičními výdaji firem.
Zatímco na domácnosti dopadají uzavírky v obchodu a ve službách, jež spotřebitelům brání v utrácení navzdory zlepšující se náladě, tak na podnikatele a jejich ochotu investovat působí trvající nejistoty v souvislosti s omezeními, jež dopadají na řadu odvětví ekonomiky. Příznivý vývoj ve statistikách za letošní první čtvrtletí lze naopak čekat na straně exportů a zřejmě také na straně vládní spotřeby.
Pro celý letošní rok čekáme růst HDP eurozóny v oblasti 4 %, klíčové bude tempo odbourávání restrikcí spojených s koronavirem a souběžný návrat ekonomiky a spotřebitelů k normálnímu fungování.
Pro samotné druhé čtvrtletí předpokládáme návrat HDP k mezikvartálnímu růstu s tím, jak pokrok ve vakcinaci umožní alespoň postupné uvolňování pandemických restrikcí. S tím, jak loni na jaře v souvislosti s první vlnou pandemie ekonomická aktivita v eurozóně výrazně propadla, lze pro letošní druhé čtvrtletí čekat výrazný meziroční růst HDP.
Letošní druhé pololetí by mělo být ve znamení již méně výrazného tempa meziročního růstu, nicméně HDP by se měl meziročně zvyšovat i nadále. Z pohledu ECB zřejmě data o HDP nepředstavují výraznější překvapení a zároveň lze předpokládat, že ECB se bude snažit udržovat příznivé měnové podmínky i do dalších čtvrtletí s cílem podpořit hospodářské oživení eurozóny.
V samotném prvním čtvrtletí vykázala většina ekonomik eurozóny, které již data o HDP reportovaly, meziroční pokles HDP, byť mírnější než v závěru loňského roku. Dvě pozitivní výjimky představují Francie s meziročním růstem HDP o 1,5 % a Litva, jež vykázala meziroční růst 1,0 %.
Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments
