Mezi přednosti České republiky patří například rozšíření robotů či jejich zapojení do vzdělávání, vědy a výzkumu. Ve srovnání se sledovanými zeměmi si Česko naopak nevede příliš dobře v oblasti regulatorního prostředí pro podnikání.
„Například v obtížnosti založení podnikání či ve vymáhání smluvního práva se v žebříčku IMD dlouhodobě řadíme mezi nejhorší ze sledovaných zemí,“ poznamenal Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra, které s institutem IMD spolupracuje.
Česká republika se z hlediska dalších dílčích kritérií oproti loňsku propadla v kybernetické bezpečnosti, kde se jí podle Spotřebitelského fóra dosud spíše dařilo. Z loňského 27. místa spadla na letošní 42. pozici. Naopak poprvé se Česku povedlo mírně vylepšit pozici v oblasti e-governmentu, kde z loňského 45. místa postoupilo na letošní 35. pozici.
Pořadí na prvních dvou místech se od loňska nezměnilo. Vedou Spojené státy, druhý je Singapur. Třetí Dánsko vystřídalo Švédsko, které kleslo na čtvrtou příčku. Pátý je Hongkong.
Žebříček porovnává konkurenceschopnost v digitální oblasti u 63 ekonomik světa. Srovnání vychází z 52 indikátorů, z nichž 32 je založeno na dostupných statistických údajích a zbývajících 20 vychází z průzkumu mezi předními manažery v jednotlivých zemích.
Žebříček zemí podle digitální konkurenceschopnosti v roce 2020:
POŘADÍ 2020 | ZEMĚ | POŘADÍ 2019 |
1. | USA | 1. |
2. | Singapur | 2. |
3. | Dánsko | 4. |
4. | Švédsko | 3. |
5. | Hongkong | 8. |
6. | Švýcarsko | 5. |
7. | Nizozemsko | 6. |
8. | Jižní Korea | 10. |
9. | Norsko | 9. |
10. | Finsko | 7. |
.. | ||
32. | Polsko | 33. |
.. | ||
35. | Česká republika | 37. |
.. | ||
47. | Maďarsko | 43. |
.. | ||
50. | Slovensko | 47. |
Zdroj: ČTK