Faktem je, že zatím jedinou legislativní normou, která se bezprostředně ke Green Dealu váže, je z českého pohledu Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2021/1119 z 30. června 2021. Tím se na úrovni Evropské unie stanovuje rámec pro dosažení klimatické neutrality. K tomuto nařízení se pak váže klimatický balíček, který Evropská komise zveřejnila 14. července 2021 pod názvem Fit for 55. Balíček obsahuje seznam 14 připravovaných nařízení a směrnic, jimiž se mají členské státy Evropské unie přiblížit ke splnění cílů Zelené dohody.

Nehodnoťme nyní, nakolik se měla předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) věnovat přenesení unijních norem do české legislativy. Jisté však je, že Česko patří k zemím EU s jedním z nejvyšších podílů průmyslu a energetiky na hrubém domácím produktu, a tak by připravit tuzemskou legislativu na Green Deal mělo být jednou z priorit pro příští čtyři roky.

Nově vzniklá vláda však přece jen některé konkrétní kroky zmiňuje. Do konce tohoto roku chce připravit nový energetický zákon, který má mimo zjednodušit vlastníkům nemovitostí instalace zařízení pro výrobu elektřiny na domech. Do konce roku 2023 pak má dojít k aktualizaci Státní energetické koncepce „s ohledem na klimaticko-energetické cíle EU“. Vláda chce klást důraz na jadernou energetiku, a to v souladu s regulatorním rámcem Evropské unie. To je sice hezké, ale Státní energetická koncepce slouží spíše jako strategický dokument, nikoli legislativní norma. Podobně je to s prohlášením, že stát hodlá jít cestou jaderné energetiky nebo rehabilitace solárních elektráren s ohledem na klimatické závazky Česka.

Jinými slovy, dokud nebudou stanovena jasná pravidla, jako by se v oblasti naplňování Green Dealu nestalo vůbec nic. Otázkou je, zda by v první řadě neměla vláda určit centrální orgán státní správy, který zajistí koordinaci příprav mezi jednotlivými rezorty a který bude vybaven potřebnými pravomocemi, ale i odpovědností. Dalším krokem by mělo být promítnutí Zelené dohody do závazků veřejnoprávních institucí či státem řízených nebo ovládaných organizací. To by se mělo týkat jak jejich běžného provozu, tak investic.

Cíle Green Dealu musí být zahrnuty do právních předpisů upravujících stavební, zemědělské nebo živnostenské právo. Do jisté míry se to děje například prostřednictvím zpřísňování energetických standardů pro novostavby.

Dlouhodobě pak Wonderinterest Trading považuje za prioritní zavést intenzivní státní podporu udržitelných řešení a vytvoření příznivých podmínek pro výzkum a implementaci inovací.

Některé principy udržitelnosti se ale již začínají prosazovat do jisté míry spontánně. Příkladem je svět financí a investování, do kterého stále více pronikají takzvané ESG principy. Jde o jedno z kritérií, podle nichž se posuzuje prospěšnost projektu, který se uchází o nějakou formu financování. Vedle klasických kritérií jako návratnost či výnosnost by měla taková investice rovněž garantovat, že je využita environmentálně a sociální zodpovědně. Principy ESG sice vycházejí ze směrnice Evropského parlamentu 2019/2034, nicméně investoři, a potažmo finanční společnosti jejich dodržování stále více zdůrazňují, což se odrazí i v poptávce po ESG finančních produktech a nástrojích.

Roman Vykouřil
Wonderinterest Trading s.r.o.

 

Placená spolupráce